Mělník nemůže žalobou dosáhnout zvýšení retenčního prostoru Orlíku

5. února 2016 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Podnikání s vodou a zákony

Orlík - sucho říjen 2015 - IMG_5330

Žaloba města Mělník, kterou podalo na ministerstvo zemědělství kvůli tomu, že ministerstvo potvrdilo rozhodnutí zvýšit retenční prostor nádrže Orlík na 93 milionů kubíků, nemůže být aktem ke zvýšení retenčního prostoru na 120 milionů kubíků, jak požaduje Mělník a další obce.

V rozhovoru pro portál Naše voda to uvedl generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala. Uvedená žaloba je totiž podle něj vedena proti rozhodnutí ve správním řízení, které se od samého počátku týkalo zvýšení retenčního (zadržovacího) prostoru Orlíka ze stávajících 62 milionů kubíků na 93 miliony kubíků vody. Žádné správní řízení o nárůstu zadržovacího prostoru nádrže Orlík na 120 milionů kubíků nebylo zahájeno, a žalobou se tak Mělník zvýšení retenčního prostotu podle svých požadavků nedomůže. K tomu, aby se retenční prostor mohl zvýšit tak, jak to požadují představitelé Mělníka a dalších obcí, by muselo být zahájeno nové správní řízení. To může iniciovat Povodí Vltavy, to ale s takovou aktivitou nepočítá, mohl by to být ale také zakladatel Povodí – ministerstvo zemědělství, u kterého to ale vzhledem k potvrzení verdiktu o navýšení retenčního prostoru na 93 milionů kubíků nelze očekávat také.

„Jakékoliv další významné navýšení retenční kapacity na Vltavské kaskádě by výrazně narušilo některou z dalších funkcí, které kaskáda plní, například zásobní funkce, hydroenergetická funkce,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Zároveň je podle něj tak zachována velmi důležitá funkce Vltavské kaskády zajišťovat zásobní prostor v období sucha a při překonávání jeho dopadů. Podle starosty Mělníka Ctirada Mikeše je ale třeba v současné době klimatických změn a velkých výkyvů potřeba preferovat dvě funkce přehrad, a to jejich zádržnou funkci a ochranu před povodní. Naopak rekreační funkce a výroba elektřiny by neměly být prioritou.

„Případné změny priorit využívání Vltavské kaskády mohou být další fází celospolečenské diskuse. Postoj obcí a měst při vodním toku Vltavě ve věci změn manipulací na Vltavské kaskádě, například další navyšování retenčního prostoru, není v současné době jednotný,“ doplnil Jordán. Zájmy obcí na dolním toku Vltavy jsou podle mluvčího v rozporu se zájmy obcí a měst na horním a středním toku. Tato města a obce naopak usilují o zachování současného stavu a všech nynějších účelů Vltavské kaskády.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (Orlík – sucho)

 

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy