Lidi nezajímá historie půdy pod domem, pak se diví

23. července 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Přehrady a vodní díla

had - vítězný snímek fotosoutěže

Protipovodňová ochrana před stoletou vodou by Česko stála 200 miliard, říká v rozhovoru pro Lidové noviny krajinný ekolog Petr Sklenička z České zemědělské univerzity v Praze. Uvedený rozhovor si můžete přečíst celý.

 * LN Kam se může člověk nyní obrátit, když chce zjistit něco více o historii místa, kde bude stavět nebo bydlet?

Existují mapy stabilního katastru, ty jsou asi nejpodrobnější a jsou z období 1840 až 1870. Tam uvidí každou parcelu nebo kde byly podmáčené louky. Pokud se tedy člověk spolehne na empirii našich předků, která dodneška dobře funguje, tak si velmi pomůže.

* LN A využívají lidé vůbec těchto map?

V tomto ohledu mám bohužel zkušenost, že se spíš posléze diví. Stává se, že například staví na půdě, která vznikla pravidelným zaplavováním. Zákonitě tedy jednou budou vytopení. Je jen otázka, jestli to bude za čtrnáct dní, nebo za deset let.

* LN Jenže v záplavových oblastech bydlí stále hodně lidí…

Je to sice smutné, ale nejracionálněji se chovají pojišťovny, které si vytipovaly záplavová území a v něm nepojišťují.

* LN Jak moc se česká krajina proměnila? Zastavujeme příliš?

Nejvíc se zastavovalo v polovině minulého století. Po roce 1990 se ten trend změnil spíše pozitivně. Ale zase se objevila zástavba i těch nejkvalitnějších půd a v nivách zátopových území řek a potoků. Tyto trendy přetrvaly, i když v posledních třech letech zpomalily. Lidé jsou ale stále nepoučitelní a obávám se, že se takto zastavovat bude dál.

* LN Jak jsme na tom oproti jiným zemím v Evropě?

V posledních dvaceti letech po socialistickém útlumu jsme byli v jakémsi boomu. Na západ od nás byl vývoj více kontinuální.

* LN Po povodních se vždy ozvou odborníci, kteří poukážou na to, jak se některé řeky a potoky vrátily na své původní místo. Jak moc se tedy uměle měnily toky?

Ony se nevrátí na své původní místo, to je hodně nadnesené. Hýbalo se s nimi každopádně poměrně hodně a uvádí se, že se délka našich vodních toků zkrátila zhruba o třetinu tím, že se napřímily.

* LN A jaké škody jsme si tím způsobili?

Nejhorší je, že se koryta mimo obce prohloubila. Za socialismu měli všichni pocit, že se musíme bát i toho, když se řeka vyleje z koryta ve volné krajině. Dnes už se to dělá tak, že se koryto naopak vyzdvihne a voda se nechá rozlít do okolních luk nebo lesů co nejdřív. Tím se průtok povodňové vlny zpomalí. V opačném případě se voda rychle nažene do obce.

* LN Co by s tím tedy šlo nyní udělat?

Na fakultě jsme připravili projekt, který jsme nedávno dokonce diskutovali z odstoupivší vládou. Reagovala na to velmi pozitivně, ale teď máme vládu novou. Musíme vodu v krajině udržet. Před měsícem byly povodně, teď je zase extrémní sucho. Musíme tedy udělat hustou síť retenčních prvků, které velkou vodu zadrží. Kdyby v každé obci bylo padesát až sto takových prvků, tak to začne fungovat. Musíte s vodou v krajině pracovat v detailu, ne až přejde do velké řeky. Jedna velká přehrada moc nevyřeší. Vodu tak jenom pošlete na sousední obec.

* LN Kolik by takový systém stál?

Spočítali jsme, že jsme schopni proti stoleté vodě Česko ochránit během dvaceti let za 200 miliard. Vypočítali jsme to na základě zkušeností s protipovodňovou ochranou v desítkách území. Vyřešili by se tím extrémní povodně i sucha. Teď čekáme, s kým bychom o tom mohli znovu jednat.

Zdroj: Lidové noviny

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství