Lesy ČR chtějí na jižní Moravě obnovit až 300 hektarů větrolamů

8. března 2016 | Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině

130420132631

Až 300 hektarů větrolamů chtějí obnovit v následujících šesti letech Lesy ČR na jižní Moravě, převážně na Znojemsku a Břeclavsku. Jde o porosty, které vznikaly v 60. letech minulého století, aby chránily ornici před větrnou erozí. Nyní je velká část z nich ohrožená kvůli stáří stromů, řekl na tiskové konferenci krajský ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.

Větrolamů je na jižní Moravě ve správě státního podniku zhruba 1200 hektarů. Jde o 50 metrů široké pásy dlouhé dva až tři kilometry, které byly potřeba především kvůli kolektivizaci zemědělství a scelování pozemků do velkých lánů. Zatímco před 50 lety se vysazovaly kvůli rychlosti růstu měkké dřeviny, převážně topoly, nyní je mají nahradit tvrdé dřeviny. „Jako základ použijeme různé druhy dubů. Dále budeme vysazovat třešeň ptačí, také lípu, javor a habr. Součástí je i keřové patro tvořené například ptačím zobem. Chceme zasadit i poměrně vzácný jeřáb břek, ale narážíme na to, že ve školkách ho není dostatek,“ řekl Šafařík.

Rychlost obnovy naráží na velké finanční nároky. Zatímco obnova hektaru lesa stojí 150.000 až 200.000 korun, obnova větrolamu kolem půl milionu korun. „Zároveň je pomalá i kvůli ochráncům přírody a některým aktivistům. Ve větrolamech totiž vznikly různé biotopy a žijí v nich chránění živočichové. Někde mají ochránci představu dokonce takovou, že se do kriticky ohrožených větrolamů kvůli tomu nemá ani zasahovat. V takovém případě hrozí, že přestanou plnit funkci,“ vysvětlil Šafařík.

Zemědělci zatím na obnovu nepřispívají, přestože větrolamy chrání ornici. „Snažíme se dělat mezi zemědělci osvětu a upozornit je na to, že když větrolamy zmizí, doplatí na to především oni,“ řekl Šafařík. Nové budou plně účinné za 20 let a vydržet by měly bez zásahu další století.

Podnik se také snaží dělat další drobná opatření, která přispějí k zachycení vody a zlepšení vodních poměrů v krajině. Revitalizuje proto v lesích malé vodní a retenční nádrže, staví i nové. Letos by to měly být tři za dva miliony korun. Chystá také pilotní projekt, který by měl vytipovat lokality, kde by bylo vhodné umístit další nádrže.

Dalším opatřením ke zlepšení vodní bilance je proměna druhové skladby lesů v oblastech s ročním úhrnem srážek pod 500 milimetrů. Klíčové je zmenšit rozlohu smrkových porostů, které v daných oblastech spotřebují více vody, než naprší. „Pak se projevuje chřadnutí vlivem sucha a škůdců. Snažíme se, aby lesy byly směsí listnáčů a jehličnanů, které zajistí vyrovnanou nebo kladnou vodní bilanci,“ řekl Šafařík.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto

Související rubriky: Prevence povodní, voda v krajině