Legislativa ČR neupravuje řadu problémů vyplývajících ze sesuvů půdy

14. listopadu 2011 | Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině , Statistiky a kauzy

100_2278A ilustračka sesuvy půd

Ačkoli jsou náhlé sesuvy půdy působením změny teplot, větru nebo působením vody v ČR, stejně jako všude na světě dlouhodobým a stálepřítomným rizikem, neřeší tuzemské zákony celou řadu problémů, které sesuvy půdy přinášejí.

Vyplývá to z údajů, které portálu Naše voda poskytl Ústřední pozemkový úřad (ÚPÚ). Například kompenzace škod a jejich financování není v ČR jednotně legislativně upraveno. Zákon pouze hovoří o tom, že občanům může s kompenzací škod na jejich majetku pomoci obec, případně může v havarijních případech požádat o pomoc kraj, a může také využít dotačních programů. Z hlediska pojištění lze kompenzovat náklady na opravy majetku z pojistek vlastníků nemovitosti, či z pojistek vlastníků a uživatelů pozemků postižených sesuvem.

Zmiňované dotace lze čerpat prostřednictvím Operačního program Životní prostředí v rámci programu „Zlepšování stavu přírody a krajiny“, oblast podpory 6.6 – „Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnost a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod“.

O dotaci mohou požádat zejména obce a města, kraje, svazky obcí a krajů, neziskové organizace, příspěvkové organizace, správy národních parků, státní podniky a organizace, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a fyzické osoby. Přesný výčet subjektů, podmínky pro podání žádostí a podrobnější informace se nachází v Implementačním dokumentu. Žádosti o dotaci je možno podávat Státnímu fondu životního prostředí pouze v rámci výzvy vyhlášené pro danou oblast podpory. Aktualizovaný harmonogram výzev je k dispozici v sekci Nabídka podpory. Dotace je možná do výše maximálně 90 procent z celkových způsobilých výdajů projektu.

Pokud se týká odpovědnosti za vznik sesuvů půdy a skal, pak ani v tomto případě legislativa odpovědnost neřeší. Stejně tak není stanovena povinnost monitoringu geologických jevů v ČR, včetně sesuvů a skalních řícení.

Ústředním orgánem pro geologické práce je ze zákona Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP). To pověřilo výkonem státní geologické služby Českou geologickou službu, které je také pověřena dokumentací geologických jevů, včetně sesuvů půd a vedením příslušné databáze těchto jevů.

Výčet zákonů souvisejících se sesuvem půd:

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

§ 19 – Zákon udílí kompetence mimo jiné v ochraně krajiny, horninového prostředí a geologii MŽP.  Do těchto oblastí ochrany jsou zahrnovány svahové nestability (sesuvy a skalní řícení).

Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území a změna zákona o pojišťovnictví

V § 2 jsou stanoveny zásady poskytnutí státní pomoci při mimořádných událostech (m.j. při svahových nestabilitách), které může stát poskytnout prostřednictvím ministerstva, které o poskytování rozhoduje.

Zákon č. 240/2000 Sb., – Krizový zákon

Zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávních celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení.

Zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnostiČeské republiky

Čl. 5 – vyhlášení nouzového stavu v případě živelných pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Nouzový stav vyhlašuje vláda.

Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích

§ 13, odst.2 – Ministerstvo životního prostředí při územním plánování může vymezit území se zvláštními podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry, kde mohou stavební úřady vydat územní rozhodnutí jen na základě jeho závazného stanoviska.

Vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek

§ 3; § 10 a příloha 9 – vymezuje rizikové geofaktory životního prostředí mj. svahových pohybů ařícení skal.

Petr Havel, ÚPÚ

Související rubriky: Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy, Voda a naše peněženka