Legionella – bakterie, která ke svému šíření potřebuje vodu

Aktualizováno 8. srpna 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

800px-Legionella_pneumophila_01

Aby se mohla rozmnožovat, potřebuje vodu. O čem je řeč? O jedné z bakterií, která byla poprvé izolována teprve před necelými čtyřiceti lety: Legionella pneumophila.

Stalo se tak v červenci 1976, kdy během sjezdu amerických legionářů v hotelu Bellevue Stratford ve městě Philadephia vypukla mezi účastníky mohutná epidemie akutního respiračního onemocnění s nebývale dramatickým průběhem a záhadným zápalem plic. Onemocnělo okolo dvou set lidí a několik desítek jich zemřelo.

Legionella potřebuje kromě vlhka další specifické podmínky. Například vodu teplou přibližně mezi 20 a 45°C. Vyšší teplotu již nesnese, ale také nemá ráda vodu studenou. Při  teplotě pod 20°C se rozmnožovat nemůže. Často se však stane, že vyčká v neaktivním stavu, než je voda teplejší a pak začne s množením. To je velmi rychlé, během několika hodin je bakterie schopná se rozdělit na dvě nové bakterie a takto pokračuje dál a dál. Legionella však potřebuje také vhodnou potravu, kterou tvoří některé kovy, například železo, měď nebo zinek, které se nacházejí v klimatizacích, potrubí, sprchách a podobně. K nákaze dochází především vzduchem a sice po vdechnutí vodního aerosolu, který obsahuje legionelly. Může k tomu dojít ve sprše, v sauně, páře, v prostorách s nedostatečně udržovanou klimatizací apod. Zaznamenány byly však také případy přenosu pitím vody, při výplachu žaludku či střev anebo také z hadic dýchacích přístrojů. Přenos z člověka na člověka zatím popsán nebyl.  Co přispívá k možnosti výskytu a množení legionelly? Především je to špatná údržba a hygiena rozvodů, jejich stáří, rozvody s obtížně udržovatelnými místy, kde voda „drží“, svou roli také může sehrát nízký tlak vody.  Ideálním místem pro výskyt legionelly jsou tedy zásobníky teplé vody či potrubí, odkud se voda neodebírá příliš často a nedochází k proudění vody.

Příznaky onemocnění se liší podle toho, jakou formou pacient trpí. Může jít o lehčí pontiackou horečku anebo závažnou legionářskou nemoc. U pontiacké horečky se inkubační doba může počítat na hodiny. K rozvoji prvních příznaků onemocnění dochází do 48 hodin od nákazy. Projevy mohou být zaměněny za chřipkové onemocnění. Jsou jimi třesavka, zimnice, teplota, celková slabost a únava. Při této formě nejsou postiženy plíce ani jiné vnitřní orgány a nemoc odezní za několik dnů. Velmi vážný průběh má oproti tomu legionářská nemoc.  Nemoc propukne po několika dnech od proniknutí bakterie do organismu. Zdroje uvádějí časový odstup 2 – 10 dny od nákazy. Dochází k rozvinutí akutního zápalu plic, který provází horečky, malátnost, slabost. Přidá se kašel a bolest na hrudi, pacient může být zmatený a omdlévat. Často se přidávají bolesti břicha se zvracením a průjmem. Může dojít k závažnému a nevratnému poškození vnitřních orgánů. Tato forma onemocnění může končit smrtí pacienta, zejména u starších lidí či jedinců se sníženou imunitou či oslabených jinou nemocí či zdravotními problémy.  Nemoc se léčí antibiotiky a léky zmírňujícími další projevy nemoci, leckdy s umístěním pacienta na jednotku intenzivní péče.

Jaká je prevence? Jako u všech nemocí především udržování svého imunitního systému v dobré kondici, to znamená dostatek spánku, zdravá strava s patřičným obsahem vitamínů, sportování, pokud možno vyhýbat se stresu. Mnoho jiných faktorů totiž ovlivnit nemůžeme. Nebezpečí na nás může číhat prakticky kdekoliv, v klimatizacích letadel, hotelů, dopravních prostředků, v saunách, sprchách, ve vodovodním vedení… Prevence je tedy spíše na provozovatelích vodovodních a klimatizačních vedení: pravidelný odběr vzorků, kontroly, čistota. Nám může pomoci tedy v jistém směru obezřetnost a pečlivý výběr míst, kde pobýváme. O zákeřnosti legionelly se na vlastní kůži mohla přesvědčit Maria K. ( plné jméno má redakce k dispozici ),  která jako modelka hodně cestuje po světě. Při komplexním vyšetření se zpětně zjistilo, že prodělala nákazu Legionellou pneumophila. „Byla jsem úplně v šoku. Další vyšetření prokázala stopy zánětů na vnitřních orgánech – srdci a ledvinách. Podle lékařů může jít právě o následek infekce legionellou,“ řekla Maria K. Na jejím příkladu lze ukázat, že je důležité nic nenechat náhodě a nepodcenit. Pokud se u nás objeví výše uvedené potíže a jsme si vědomi toho, že jsme pobývali v místech, kde nákaza mohla hrozit, je třeba vyhledat lékaře a na tuto možnost jej také upozornit. U každé nemoci totiž platí: čím dříve se začne léčit, tím lépe. A legionelóza patří k těm chorobám, u kterých to platí dvojnásob.

Naše voda – Magdaléna Machová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách