Kvalitní půda dokáže zadržet 400 litrů vody na metr čtvereční

20. května 2014 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Podnikání s vodou a zákony

sucho foto_rybník

Podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) by bylo v ČR zapotřebí stanovit po celém území ČR oblasti ohrožení suchem. Uvádí to v článku pro týdeník Zemědělec ředitel VÚMOP Jiří Hladík.

Plány pro zvládání sucha, které by měly vznikat na základě evropských dokumentů (Blueprint, vodní rámcová směrnice apod.) v rámci plánování v oblasti vod, by byly účinným pomocníkem pro vodohospodáře i širokou veřejnost, jelikož by na jednom místě shromažďovaly nejen potřebné aktivity v různých fázích suchého období, ale řešily by i preventivní a nápravná opatření a to vše komplexně na jednom místě. V současnosti je tato problematika sice řešena, ale roztříštěnost dokumentů a kompetencí není pro akutně nastalou událost ideální.

Nejen pro efektivní nastavení plánů pro zvládání sucha, ale i pro komplexní zhodnocení rizik sucha na území ČR by proto bylo podle článku vhodné rozšířit dosavadní pilotní studie aridních oblastí. Je zapotřebí provést rajonizaci celého území republiky z hlediska ohrožení zemědělským suchem, abychom snížili dopady sucha i tam, kde doposud problémy nenastaly, ale potenciál pro rozvoj této problematiky je tam v souvislosti s klimatickou změnou značný. Díky této rajonizaci bude možné lépe přizpůsobovat návrhy konkrétních opatření zmírňujících projevy sucha místním podmínkám. Pro efektivní řešení problematiky sucha je nutný i systém monitoringu a včasného varování, zaměřeného i na zemědělské sucho, pro které se nabízí využít již existující webové aplikace.

Jelikož je proces plánování v oblasti vod zdlouhavý a zemědělci ani projektanti pozemkových úprav nejsou zvyklí s těmito plány pracovat, je nutné aplikovat a dokončit doporučení pro projektanty pozemkových úprav a zemědělské subjekty pro oblasti nejvíce ohrožené suchem. Nevhodné agronomické postupy v suchých obdobích zvyšují rychlost degradace půd, jakými jsou např. vodní a větrná eroze či utužení půd, které následně zhoršují dopady sucha i jiných extrémů počasí i rychlost dalších degradačních procesů. Samostatnou kapitolou je záporná bilance organických látek v půdě, což způsobuje rychlý pokles obsahu vláhy v půdě s řadou dalších dopadů. Takto poškozená půda pak má nižší schopnost revitalizace a výnosy na ní nezadržitelně klesají. Mapování půd ohrožených degradačními faktory souvisejícími se suchem již umíme stanovit se značnou přesností. Teď nezbývá než tyto degradace omezovat a půdu jako základní faktor ovlivňující hospodaření s vodou v krajině (tj. prevence povodní a sucha) chránit, neboť zdravá půda dokáže v našich podmínkách zadržet ve svém profilu až 400 litrů vody na 1 m2.

Zdroj: Zemědělec, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka