Kvalita vody a ovzduší se zlepšuje, horší se stav půdy

3. listopadu 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

vodní tok

Do bilance hodnocení čtvrt století od změny systému v ČR přispěl srovnávacími údaji o stavu životního prostředí také Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky publikoval týdeník Týden.

Podle ČSÚ se životní prostředí v České republice se za posledních 25 let zásadně změnilo, zlepšila se kvalita vzduchu, vody i lesů. Od roku 1989 vzrostly podle statistických údajů investice do ekologie více než sedmapůlkrát. Zatímco v roce 1990 činily 6,05 miliardy korun, loni to bylo 27,07 miliardy.

V 80. letech vydával stát peníze hlavně na ochranu vody. Počátkem 90. let se změnou státní politiky životního prostředí putovaly peníze do ochrany ovzduší. Objemy investic se od roku 2000 do současnosti ustálily s výjimkou roku 2002 na zhruba 20 miliardách korun. Až 60 procent veškerých investic (217 miliard Kč) šlo v letech 1994 až 2007 z podniků. „Po pětadvaceti letech by se mělo u různých opatření, která se kvůli ekologii zavedla v průmyslu, ověřit, jak jsou efektivní. Mělo by se také ekonomicky zhodnotit, jaké jsou důsledky poškození zdraví a co znamenají v nákladech na léčbu. To se tady ještě nepodařilo udělat,“ řekl vědec Radim Šrám.

Po vstupu Česka do Evropské unie začaly do ekologie výrazně přispívat také evropské fondy. „Z pohledu ministerstva životního prostředí (MŽP) bylo doposud čerpáno zhruba 120 miliard korun. O první finanční prostředky přišlo Česko v roce 2013, kdy nebylo splněno pravidlo čerpání v Operačního programu Životní prostředí 2007-2013. Jedná se zhruba o 7,5 miliardy korun,“ řekla mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Pro letošek resort usiluje o to, aby ztráta nebyla vyšší než pět miliard.

Před 25 lety byl v Česku alarmující stav ovzduší. Například roční emise oxidu siřičitého se v Praze pohybovaly na 53 tisících tunách, v roce 2012 klesly na 413,4 tun za rok. Také prachu výrazně ubylo. Tehdy ho ročně bylo naměřeno více než 22 tisíc tun, nyní je to kolem 2,8 tisíce tun. Přesto Praha zůstává kvůli nadměrné dopravě mezi nejvíce znečištěnými regiony. K ní se připojuje Moravskoslezský kraj kvůli těžkému průmyslu. Pozitivní také je, že přes 90 procent domácností je připojeno na čistírny odpadních vod a kanalizace. Ještě před 14 lety jich nebylo kolem 30 procent.

Mnohem méně příznivý je vývoj ohledně zemědělské půdy. Za posledních 12 let podle české informační agentury životního prostředí CENIA klesl zemědělský půdní fond o 1,3 procenta, což je přibližně o 55 tisíc hektarů. Na zabrané půdě se postavily logistické areály, domy nebo městské okruhy, zejména na černozemi ve Středočeském kraji.

Zdroj: Týden, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace