Kukuřici lze pěstovat i na vodní erozí ohrožených pozemcích

15. září 2011 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Prevence povodní, voda v krajině

ohroženostvodní_erozí_-_kukuřice

Přestože má jižní Morava v některých oblastech značné problémy s vodní erozí, existují i v tomto regionu pozitivní příklady pěstování kukuřice na svažitých pozemcích. Upozorňuje na to ve své dnešní zprávě Výzkumný ústav meliorací a ochrany vod (VÚMOP).

Příkladem je podle VÚMOP Horákova farma v Čejči, která kukuřici úspěšně pěstuje s využitím meziplodiny Svazenky vratičolisté. „Ministerstvo zemědělství a VÚMOP důsledně monitorují vážné problémy s erozí, je proto důležité a podnětné upozorňovat také na pozitivní příklady,“ podotýká ředitel VÚMOP Jiří Hladík.

Vzhledem k tomu že cena i bonita půdy díky erozi půdy v poslední době neustále klesá, přijalo ministerstvo spolu s VÚMOP rozšířilo dosavadní ochranná opatření. „Od 1. července jsme rozšířili plochu orné půdy, na které platí nová pravidla hospodaření pro boj s půdní erozí. Tato pravidla můžou zemědělci splnit, a to aniž by je to výrazně zatěžovalo nebo omezovalo v podnikání, například pěstováním meziplodin,“ říká ministr zemědělství Ivan Fuksa.

A co vlastně rozhoduje o tom, že v jednom místě je možné pěstovat kukuřici celkem bez problémů i na svažitých polích, ale v sousední lokalitě tato plodina působí půdě nedozírné škody? „Existují nové způsoby hospodaření, ale i takové, které znal i náš praděda a jeho děda, ale dnes se z různých převážně ekonomických důvodů neprovádějí. Jejich základem je zejména chránit půdu před přímým působením dopadajících kapek deště a podpora jejího zasakování,“ zdůrazňuje Hladík.

„U nás v Čejči využíváme setí do přemrzlé meziplodiny – Svazenky vratičolisté, ta svým kořenovým systémem drží půdu pohromadě, až do doby než se zapojí nový porost. Pořadí plodin je již deset let stejné: pšenice, svazenka, kukuřice a opět pšenice, svazenka, kukuřice,“doplnil Oldřich Horák, spolumajitel Horákovy farmy.

V sousedních Čejkovicích, kde mají s erozí skutečné vážné problémy, byly původně stejné půdy jako zde v Čejči. Shodné půdní a klimatické podmínky a přitom rozdílné projevy eroze. Co je toho příčnou? Je to bezpochyby rozdílné hospodaření, resp. rozdílné přístup k pěstování kukuřice.

V současné době je maximální ztráta půdy v ČR vyčíslena na přibližně 21 milionů tun ornice za rok, což lze vyjádřit jako ztrátu minimálně 4,3 miliardy korun. Pokud by byla kukuřice pěstována na veškeré orné půdě v ČR bez použití protierozních opatření, pak by ztráta půdy činila přes 73 milionů tun za rok, to by znamenalo potenciální ztrátu minimálně 14,6 miliard., tedy nárůst na víc jak 300 procent. Je potřeba zdůraznit, že se nejedná o vyčíslení způsobených škod na majetku, ale pouze o finanční vyjádření ztráty půdy na základě ceny zeminy.

„Neakceptovatelná je probíhající devastace zemědělské krajiny nevhodným způsobem pěstování kukuřice a vznikající rozsáhlé a mnohdy nenapravitelné materiální škody na zemědělské půdě a na majetku,“prohlásil Ivan Novotný, náměstek pro půdní službu a informatiku VÚMOP a dodal: „A přitom stačí tak málo, jak nás o tom přesvědčil pozitivní příklad v Čejči“.

Naše voda

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině