Kořenové čistírny mají prý výrazně nižší náklady na provoz

Aktualizováno 11. září 2012 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Voda a naše peněženka

čistá voda

O výhodách kořenových čistíren odpadních vod informuje na základě rozhovoru s profesorem Janem Vymazalem z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze server ekolist.

Jak byste charakterizoval Váš obor pro laiky?

Věnuji se dlouhodobě procesům v mokřadech. Už když jsem v osmdesátých letech minulého století pracoval ve Výzkumném ústavu vodohospodářském, vznikla odborná skupina, která se věnovala přírodním způsobům čištění vod. V Brně tenkrát zkoumali využití vodního hyacintu, ale tato (sub)tropická rostlina není vhodná pro běžné využití v našich zeměpisných šířkách. Na Západě již tehdy probíhal v této oblasti poměrněintenzivní výzkum, ale dostupné literatury bylo málo, nemluvě o dnes samozřejmém internetu. V rámci této odborné skupiny jsem se zabýval využitím nárostových řas pro čištění odpadních vod, ale postupně jsem se přesunul k vyšším vodním a mokřadním rostlinám, ke zkoumání mokřadů a využití umělých mokřadů pro čistění odpadních vod.

Jde stále o oblast výzkumu, nebo se takové čističky už dnes používají?

V některých evropských zemích se používají již od sedmdesátých let. Vinou malé informovanosti se ale kořenovéčističky rozšířily až v devadesátých letech. Stalo se tak především proto, že se začaly pořádat velké mezinárodní konference a tento postup se tak rozšířil na všechny kontinenty. Výzkum však stále probíhá, především ve zlepšení odstranění fosforu a také při využití pro různé druhy odpadních vod.

A jak se využívají u nás?

U nás se nejčastěji používá typ s podpovrchovým průtokem vody (tzv. kořenové čistírny), který dobře funguje i v zimě. Těchto čističek je u nás asi tři sta, v poslední době se hodně budují domovní čistírny a o těch je pochopitelně těžké udržet přehled. Patříme ke státům se středním využitím. Mnohem víc se takové čističky využívají v Polsku, Velké Británii, Francii, Itálii, Španělsku, Portugalsku. V Německu jich je údajně asi 80 tisíc. V řadě států mají umělé mokřady i přesné návody na výstavbu a provoz, u nás není o obdobné návody příliš velký zájem ze strany ministerstva.

Co brání většímu rozšíření u nás? Informovanost, nebo omezené možnosti využití?

Původně se tyto čističky používaly na splaškové vody z domácností a malých obcí. Dnes se používají i načištění odpadních vod z rafinerií, papíren, textilních továren, kožedělných závodů, v zemědělství se využívají nejen pro eliminaci dusíku, fosforu, ale i odstranění pesticidů, herbicidů z difúzního znečištění. Použití je opravduširoké. Fakticky tak většímu využití brání spíš předsudky úředníků a technologů, kteří si prostě nedovedou představit, že by čistička na přírodní bázi mohla být dostatečně účinná a spolehlivá.

A mají skutečně dostatečnou účinnost?

Účinnost není a ani nemůže být stoprocentní, například amoniak běžná kořenová čistička neodstraní v dostatečné míře. Ale je potřeba si uvědomit, že pro čistírny do 500 obyvatel není účinnost odstranění amoniaku stanovena. Běžné kořenové čističky se hodí jako domovníčističky nebo v obcích do tisíce obyvatel. U větších obcí rostou nároky na plochu. Náklady na vybudování kořenové čističky jsou přibližně shodné s konvenčními čistírnami, ale výrazně nižší jsou provozní náklady, především proto, že kořenové čistírny nevyžadují elektrickou energii. Malé obce však kromě čističky musejí zainvestovat i kanalizaci, jejíž cena v našich podmínkách je asi 4-5x vyšší než cena vlastní čistírny.

Dokáží si umělé mokřady či kořenové čistírny poradit s polutanty z kosmetiky a léčiv?

To je dnes velké téma. Látky jako ibuprofen, který je obsažen v populárním léku Ibalgin, se dostávají do prostředí třicet, čtyřicet let, ale až v poslední době byly vyvinuty analytické metody, které jsou schopny tyto látky ve vodě identifikovat. Ve Španělsku a Portugalsku se efektivitu kořenových čistíren ve vztahu k těmto látkám dlouhodobě věnují a ukazuje se, že účinnost je srovnatelná nebo mírně vyšší ve srovnání s klasickými způsoby čištění. což možná souvisí i s dlouhou dobou zdržení v čističce. Zdá se však, že antiepileptikum Carbamazepin se v klasických čističkách odstraní pouze z 10-15 %, zatímco v kořenových ze 40 – 60 %. Obecně lze ale říci, že kořenové čistírny eliminují tyto polutanty s podobnou úspěšností jako klasické čistírny.

Které rostliny jsou nejúspěšnější čističi?

Nejvíc se používá rákos, který snáší velké znečištění a chrastice rákosovitá, která roste velmi rychle. U malých čistíren jsou oblíbené kosatce žlutý a sibiřský, který je ovšem chráněný a k jeho použití by mělo být povolení. Musím ale doplnit, že rostliny jsou především důležité proto, že napomáhají vytvářet podmínky pro odstranění znečištění, jako je okysličování filtračního lože nebo vytváření podkladů pro růst přisedlých baktérií na kořenech a oddencích.

Dlouhá léta jste pracoval jako samostatný vědecký pracovník, v čem je pro vás práce v akademickém prostředí atraktivní?

Po patnácti letech jsem se dostal mezi lidi! (smích) Univerzitní prostředí skýtá možnost setkávat se s řadou zajímavých lidí a uvědomil jsem si, že mne baví učit. Pravda, studentů je dnes mnohem víc než za našich časů. Kontakt s pedagogy je logicky méně intenzivní, ale na druhé straně dnes využíváme mnohem širší škálu vzdělávacích metod včetně studijních materiálů na síti, e-learningu. Studenti mají o životní prostředí obrovský zájem, i když někdy chybí lepší základy v chemii a biologii. Líbí se mi tady na ČZU.

Zdroj: http://ekolist.cz

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka