Kontrola burčáků prokázala přídavek vody, syntetická barviva i zneužití názvu

26. ledna 2018 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Nápoje a voda v potravinách

burčák foto

Výsledky komplexních laboratorních rozborů burčáku a částečně zkvašeného hroznového moštu (ČZHM) ukázaly, že prodejní sezóna v roce 2017 přinesla vyšší podíl nevyhovujících vzorků, než v předchozích letech. Informoval o tom referent mediální komunikace Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Radoslav Pospíchal.

V loňské sezóně přitom inspektoři SZPI prověřili celkem 458 prodejních míst burčáku a ČZHM, v 51 případech inspektoři vedle kontroly provozovny a dokumentace přistoupili i k odběru vzorku pro analýzu v laboratoři. Inspektoři uskutečnili kontroly u prodejců i u výrobců, a to zejména u těch, jejichž vzorky v minulosti nevyhověly požadavkům právních předpisů. Tyto odběry se ve zvýšené míře uskutečňují i na základě podnětu spotřebitele.

Laboratorní rozbor prokázal pochybení u sedmi vzorků, přičemž v některých případech vzorek nevyhověl ve více hodnocených znacích. Inspektoři zjistili pochybení u následujících parametrů: přídavek vody (až 26%), etanol z přidaného cukru, syntetická barviva: azorubin, tartrazin, patentní modř V, nedeklarovaný oxid siřičitý, neodpovídající geografický původ (zneužití chráněného tradičního výrazu – burčák). Dále inspektoři při kontrolách u šesti provozovatelů zjistili, že prodávali burčák a ČZHM bez úředně schválené průvodní dokumentace a na místě uložili opatření o zákazu uvádění potraviny na trh. V předchozí sezóně 2016 inspektoři odebrali k laboratornímu rozboru 69 vzorků a nevyhověly 4 z nich, v roce 2015 prošlo laboratoří 79 vzorků a požadavkům právních předpisů nevyhověly 2 vzorky.

Při kontrole burčáku a ČZHM se SZPI mj. zaměřuje na hygienu prodeje, senzorické požadavky – inspektor na místě hodnotí chuť, vůni a barvu nápoje, označování a průvodní dokumentaci. Při odběru vzorku laboratoř SZPI v Brně prostřednictvím hodnot izotopových poměrů stabilních izotopů vodíku měřených na nukleární magnetické rezonanci a izotopových poměrů stabilních izotopů kyslíku a uhlíku měřených na hmotnostním spektrometru, prověřuje geografický původ hroznů, ze kterých byl burčák vyroben. Dále je sledována např. přítomnost syntetických barviv, etanolu z přidaného cukru, nebo množství přidané vody.

Burčák je národní legislativou chráněný tradiční výraz, jehož použití je vyhrazeno pro částečně zkvašený hroznový mošt vyrobený z hroznů révy vinné sklizených a zpracovaných v České republice v daném roce a prodejní sezóna je ohraničena obdobím od 1. 8. do 30. 11. Výrobek totožných parametrů, ovšem vyrobený z hroznů sklizených mimo ČR, je možné prodávat pod názvem „částečně zkvašený hroznový mošt“, nikoliv „burčák“. Případné zneužití tradičního výrazu – burčák je považováno za klamání spotřebitele a SZPI v takových případech přistupuje k zahájení správního řízení a uložení pokuty.

Zdroj: SZPI, ilustrační foto archiv Naše voda

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy