Kniha fotografií ukazuje zaniklý svět pod Lipenskou přehradou

4. srpna 2016 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Lipno - IMG_0646

Zmizelou podobu Vltavy a dávné šumavské přírody, měst či lidí před vznikem Lipenské přehrady ukazuje kniha Lipno krajina pod hladinou. Knihu dnes na tiskové konferenci v Lipně nad Vltavou představili tvůrci knihy.

Publikace podle ČTK dává prostřednictvím 280 historických snímků, pocházejících většinou z Fotoateliéru Seidel, ale například i archivu ČTK, nahlédnout do míst, která jsou dnes skryta pod hladinou. Snímky pocházejí z let 1872 až 2015. Podle autorů knihy jsou mnohé z nich publikovány poprvé. Některé jsou sice známé, ne však v předkládané kvalitě a souvislostech.

Při sestavování knihy se autorům podařilo nalézt a sestavit dosud neznámé panorama krajiny kolem Horní Plané, nechybí nejstarší dochovaný snímek grafitových dolů z roku 1872, nejstarší dochovaná pohlednice, která zachycuje Černou v Pošumaví v roce 1899 nebo panoramatické záběry dokumentující postupné zatopení Frymburka. „Lipenská krajina měla štěstí na řadu znamenitých fotografů. Přicházeli a fotili lidi, vesnice, památky a krajinu, byla to jejich živnost. Netušili, že zachycují scenérie, které jednou pohltí jezero. Vytvořili tak celé svitky reportáží ze zaniklého světa,“ uvedl jeden z autorů knihy Petr Hudičák z Fotoateliéru Seidel. Podle něj následně přišla na Lipno další generace fotografů, která krajinu fotila záměrně, protože věděla o záměru vybudovat zde přehradu.

Na fotografiích v knize jsou vedle přírody a krajiny lidé, kteří tu v té době žili – hudebníci, spisovatelé, aristokraté, politici, ale i obyčejní lidé. „Například ti, kteří pracovali na nádraží v Nové Peci, žili tam, kde dnes stojí Marina, kudy pluje vltavický nebo hornoplánský přívoz, kde je frymburské přístaviště, ale i jinde,“ uvedla další autorka knihy Zdena Mrázková.

Tiskové konference se zúčastnil také dnes 87letý Karel Matzner, poslední z řady deseti stavbyvedoucích lipenské hydrocentrály, který roce 1961 přehradu uváděl do provozu. Zajímavý zážitek má se závěrem celé stavby. „Do fakturace přinesla mé mateřské firmě Vodní stavby, stavební správa 3 Tábor, přes 600.000 korun, což tehdy byly velké peníze. Tehdy to ale způsobilo rozpaky ve vedení stavební správy a mně mírné pokárání. Takové bylo plánované hospodářství,“ uvedl Matzner.

V knize je zhruba deset fotografií z fotoarchivu ČTK. „Výhodou bylo i to, že jsme mohli využít dobové popisky, které archiv ČTK nabízí. S ČTK spolupracujeme i na dalších projektech,“ uvedl Hudičák. Ve fotoarchivu ČTK je více než sedm milionů fotek, většina je v digitální podobě, koupit si je může kdokoliv. „Většinou jsou to právě autoři takových děl, jako je tato kniha o zaniklém Lipensku,“ uvedl šéfredaktor fotobanky ČTK Petr Mlch.

Společně s knihou vychází i kalendář Musea Fotoateliér Seidel na rok 2017, který také obsahuje dobové snímky z Lipenska. „V kalendáři jsou fotografie, které se do knihy nevešly,“ uvedl Hudičák.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (Lipno dnes)

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství