Když jsme měli v Česku moře…

15. května 2012 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Prevence povodní, voda v krajině

mlž rodu Královna

Ačkoli v současné době moře v naší zemi nemáme, bývaly doby, kdy naopak moře pokrývalo celé naše území. Bylo tomu tak v období druhohor a zejména starších prvohor, což dokládají četné zkameněliny z oblasti Barrandienu.

Ta je pojmenovaná podle francouzského paleontologa, původně stavebního inženýra, Joachima Barrande. Nejznámnějšími obyvateli českých prvohorních moří byli trilobiti, kteří žili v našich mořích po celou dobu starších prvovohor a vyhynuli až na rozhraní permu a trisu v mladších prvohorách, zhruba před 250 miliony lety. Do současné doby bylo popsáno zhruba 17 000 druhů trilobitů, a mnozí z nich žili také v našich mořích. Žili zde však i mnozí jiní živočichové, jako koráli, mechovky, lilijice, medúzy, ramenonožci, pravěké ryby a také hlavonožci, plži a mlži.

Zejména mlži přitom představují nejzajímavější skupinu obyvatel českých moří, především svými názvy. Ty jim dával právě Joachim Barrande, nepoužíval však standardní názvy latinské, ale ryze české, kterými vyjadřoval svůj vřelý vztah k českým zemím. To je ve světovém měřítku zcela unikátní. Prvohorní mlži popsané poprvé Barrandem tak mají názvy jako Maminka, Dceruska, Tetinka, Synek, Pantata, Kralovna (na ilustračním snímku) nebo Babinka prima. To byla Barrandova pocta matce známého českého básníka Jana Nerudy – Barboře Nerudové, která byla Barrandovou učitelkou češtiny a pečovala o jeho domácnost. Hold Smetanově opeře Prodaná nevěsta zase vzdal Barrande názvem mlže Panenka vendeta, což v doslovném překladu znamená právě „prodaná nevěsta“.

Zejména díky Joachimu Barrandovi jsou obyvatelé našich pravěkých moří známí vědcům i laikům po celém světě – i svými netradičními názvy.

Petr Havel

 

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině