Kapři dohnali v teplém létu přírůstky

5. září 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Nápoje a voda v potravinách

výlov podhrázského rybníka_n

Předseda představenstva Rybářství Třeboň Jan Hůda si pochvaluje letošní velmi teplé léto –  kapři totiž po chladném květnu a červnu doháněli přírůstky na váze. Informoval o tom týdeník Zemědělec.

„Teplo vítáme. Říká se, že když se lidi koupou, ryby rostou. Je ale předčasné hovořit o ekonomice chovu a cenách vánočních kaprů. Měli jsme nepříznivý červen, byl studený a byly velké průplachy rybníků. Přirozená potrava, na které máme postavenou výrobu, to znamená plankton a bentos byly opakovaně vypláchnuty, dopad to mělo na přírůstky. Květen byl to samé. Červenec to silně dohání,“ řekl šéf třeboňského rybářského holdingu Hůda. Připustil, že počasí není ideální, vedra by neměla trvat souvisle dlouho, mělo by se občas ochladit a zapršet.

U mělkých rybníků, hodně zabahněných, organicky znečištěných, se může projevit deficit kyslíku. Takové nádrže rybáři hlídají a okysličují. Jedná se ale o malé procento z celkem 500 rybníků. Technika pomáhá především v chovných rybnících, kde je plůdek a násady. Kde je voda hlubší, kolem tří čtyř metrů, má se ryba kam schovat. „Ne vždy je to ale pravda, dochází ke stratifikaci kyslíku, v každé vrstvě rybníka je hodnota kyslíku jiná. Poznají to sportovní rybáři, že jim ryby přestanou brát. V některé vrstvě ten kyslík není,“ vysvětlil Hůda.

Horší dopad mají vedra na lososovité ryby, pstruh duhový nebo třeba siven potřebují chladnou, proudící vodu. „Netrápí nás nedostatek vody, ale její teplota. Je hodně vysoká, nemůžeme krmit kvůli velkému úbytku kyslíku, což jsou pro nás velké ekonomické ztráty. V některých vodních nádržích, které se hodně ohřívají, dochází k menšímu úhynu ryb,“ řekl Jan Toncar z Pstruhařství Kaplice. Na nádržích má pstruhařství ČRS deset „prokyslovačů“, za hodinu spotřebují deset kilowatt energie, což prodraží produkci. Také sportovní rybáři z veder velkou radost nemají. „Je to spíše na opalování, než na ryby,“ tvrdí Tomáš Kepr z Jihočeského územního svazu ČRS. „Když jsou velká horka, je deficit kyslíku, zvláště v řekách jako je Nežárka, nebo Lužnice.“ Menší úhyny ryb rybáři zaznamenali na Dračici a Stropnici. Povodí Vltavy podle něj řekám upouštěním vodních nádrží nepomůže, protože prvořadý je dostatek vody pro elektrárny. Ohrožené jsou především pstruhové revíry, a to v nížinných tocích s malým spádem a nezastíněných korunami stromů.

Zdroj: Zemědělec, foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Nápoje a voda v potravinách, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství