Jižní Morava je oblastí nejvíce ohroženou vodní erozí v ČR

Aktualizováno 14. července 2011 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Prevence povodní, voda v krajině

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Erozní ohroženost vodní erozí je v rámci Jihomoravského kraje vyšší než průměrná erozní ohroženost v rámci celé ČR.  Konstatoval to dnes na ukázce půdních sond z ohrožených pozemků v obci Čejkovice na Hodonínsku ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (VÚMOP) Jiří Hladík.

„Vodní i větrná eroze je v České republice a obzvlášť na Jižní Moravě velkým problémem. Výměra degradovaných půd se zvětšuje a s tím rostou problémy související se snížením její ceny, poklesem výnosů a zhoršují se i odtokové poměry a tím i průběh povodní,“ uvedl Hladík. Vybrané území je podle něj pro region Jižní Moravy charakteristické. Na ukázkových půdních profilech bylo totiž vidět důsledek procesu vodní eroze působící na půdu.

První půdní sonda charakterizuje půdní pokryv na vrcholu svahu, kde dochází k intenzivnímu odnosu svrchní vrstvy půdy. Z profilu je jasně patrné, že již došlo k odnosu nejcennější humusové vrstvy a v současnosti se již hospodaří na podložní hornině – zde směs spraše s neogenním pískovcem. V praxi to má za následek poškození půdy – snížení produkční schopnosti půdy, ztrátu ekologických funkcí půdy (retence a infiltrace vody, biologická rozmanitost apod.) a tím i snížení ceny půdy. Druhá sonda se nachází pod svahem a vznikla akumulací erodovaných půdních částic. Proces vodní eroze je tak intenzivní, že hloubka akumulované vrstvy dosahuje i několik metrů a je těžké rozpoznat hloubku uložení původního půdního profilu. Tímto procesem se zásadně mění profil půdy a z tohoto důvodu bylo nutné zavést nový půdní typ – koluvizem, který vzniká v důsledku vodní eroze. Kromě ochuzování svrchních partií půdy o její nejúrodnější část a akumulaci půdy pod svahem dále dochází k transportu půdních částic dále do vodních toků, nádrží, intravilánů obcí apod., čímž jsou způsobovány další škody na majetku občanů a státu.

Podle vedoucího oddělení pedologie a ochrany půdy VÚMOP Jana Vopravila dochází působením vodní eroze k negativní a nevratné změně půdního pokryvu zemědělské půdy České republiky s dopady na jejich produkční i mimoprodukční funkce. Tím dochází také ke snížení ceny půdy.

Vodní eroze je mimo jiné nebezpečná tím, že její počáteční stádia unikají pozornosti. Nejrozšířenější formou je eroze plošná, která se projevuje plošným smyvem a přemisťováním drobných půdních částic a v terénu není tolik patrná. Působením této formy eroze se zvyšuje skeletovitost půd, klesá podíl humusu a ostatních živin v půdě a celkově dochází k degradaci půdy. Zhoršují se chemické a fyzikální vlastnosti půdy, což přímo souvisí i s hydrologickými charakteristikami půd. Eroze rýhová, která se vyskytuje převážně v členitém terénu na dlouhých svazích, navazuje na erozi plošnou v místech, kde má voda takovou rychlost a unášecí sílu, že vymílá rýhy. Eroze výmolová vzniká v místech koncentrace a soutoku přívalových vod v úžlabinách, údolnicích, cestách, příkopech a je podmíněna nejen typem terénu, ale i dostatečnou plochou sběrného území.

Eroze ovlivňuje hospodaření na pozemcích dvojím způsobem. Erozí jsou pozemky ochuzovány oživiny a humus, čímž se snižuje přirozená úrodnost půdy. Eroze ale působí škody také na samotných pěstovaných plodinách a kulturách, znesnadňuje pohyb strojů po pozemcích, způsobuje ztráty hnojiv, přípravků na ochranu rostlin, osiv a sadby (nevyrovnanost porostů, zabránění rovnoměrnému vzcházení, překážky v klíčení rostlin, podmílání kořenů –především u kukuřice).

Snižující hodnotu půdy lze podle náměstka VÚMOP pro půdní službu Ivana Novotného vyjádřit klesající cenou půdy. „Jako příklad mohu uvést meziroční pokles cen v rámci celé ČR a pro Jihomoravský kraj mezi roky 2010 až 2012. Celkový rozdíl ceny mezi rokem 2010 a rokem 2011 je v rámci celého území ČR roven ztrátě 40,8 milionu korun, Jihomoravský kraj se na této ztrátě podílel téměř 17 miliony. Ještě větší rozdíl jsme zjistili pro změnu platnou sice až od 1. 1. 2012, tzn. mezi rokem 2011 a rokem 2012, kdy v rámci celého území ČR je roven ztrátě 85,3 milionu korun, kdy Jihomoravský kraj se na této ztrátě podílel skoro 52,5 miliony. Zároveň upozorňuji na fakt, že se aktualizace bonitace provádí pouze na 50 tisících hektarech ročně. Na změnu ceny má pak vliv vyšší přesnost aktualizované bonitace a zjištěné projevy degradace půdy a to především eroze,“ konstatoval Novotný.

Petr Havel

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině