V Jizerských horách se po dvou letech opět vápní přehrada Souš

Aktualizováno 27. dubna 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

sous

V Jizerských horách začalo dnes tradiční letecké vápnění přehrady Souš u Desné na Jablonecku. Vápní se po dvou letech, loni v zimě nebyl téměř žádný sníh, a tak k tomu nebyl důvod, řekla ČTK Iveta Kardianová, mluvčí Severočeských vodovodů a kanalizací, které akci financují. Jemně mletý vápenec, který má snížit kyselost vody a zlepšit její kvalitu, rozprašuje nad vodní hladinou letadlo. Připraveno je zhruba sto tun vápence z Krkonoš.

Jarní vápnění přehrady Souš se provádí od roku 1996. „Metoda je odvozena ze zkušeností získaných vápněním kyselých jezer ve Skandinávii,“ doplnila Kardianová. Vápenec pomáhá snižovat koncentrace problematických látek ve vodě, zejména hliníku, a její kyselost. Jizerské hory leží na přirozeně kyselém podloží – žule. Kyselá jsou i rašeliniště v povodí Souše, zabírajícím 14 kilometrů čtverečních. Na kyselosti vody v přehradě se významně podílí tající sníh. Nejhorší je kvůli tomu situace právě na jaře, později už voda v přítocích tak kyselá není a další vápnění není nutné.

Vápnění je naplánováno na dva dny. Množství použitého vápence závisí na tom, jak rychle se podaří zvýšit pH vody. Dnes ráno naměřili vodohospodáři pH vody v nádrži 5,2 až 5,3. Vápněním by se měla hodnota zvýšit na 6,5 až 6,7. „Byly doby, kdy voda mívala kyselost i 4,2, v té době tady nebyly žádné ryby, nedařilo se v tom ani sivenu americkému, který je dost odolný,“ uvedl Rederer. Extrémně kyselá byla voda v nádrži od 60. let minulého století, kdy Jizerské hory zatěžovaly exhalace a kyselé deště. V 90. letech se začala situace zlepšovat a vápnění tomu ještě pomohlo.

Sedmdesátihektarová přehrada Souš je součástí soustavy retenčních nádrží, které byly v oblasti Jizerských hor postaveny na začátku 20. století jako ochrana před velkou vodou. Přehrada na Černé Desné byla dokončena v roce 1915. V 60. letech začala Souš sloužit jako zdroj pitné vody pro obyvatele Jablonecka a Tanvaldska, i to je důvod, proč se voda vápní – zlepšuje se tak její kvalita, její úprava na pitnou je pak snazší. Jako zdroj pitné vody slouží i přehrada v Josefově Dole, tak je ale větší a podle Kardianové vápnění nepotřebuje.

Vápnění neprospívá jen lidem, pomáhá i zvířatům. Díky tomu se v přehradě dobře daří pstruhovi obecnému nebo sivenu americkému, v nádrži a kolem ní žijí i čolci, skokani nebo ropuchy. Při vápnění vodohospodáři jakost vody v nádrži stále sledují. „V několikahodinových intervalech jsou hodnoceny požadované změny jakosti vody v nádrži. Pod přísnou kontrolou jsou také případné doprovodné efekty zásahu. Vedle klasických laboratorních analýz z odebraných vzorků vody, jsou pro okamžitá hodnocení nesmírně cenná data získaná špičkovým multiparametrálním analyzátorem,“ dodala Kardianová.

Zdroj: ČTK, foto: wikimedia commons, Huhulenik

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla