Jihoamerické želvy se spolu domlouvají , kdy vyrazit snášet vajíčka

19. srpna 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

želva bahenní

Jihoamerické želvy tereky velké spolu mluví, pomocí celé škály podivných pisklavých zvuků se svolávají a koordinují své chování během snášení vajec nebo přivolávají své čerstvě vylíhnuté potomky. Píše o tom server ekolist.cz.

Říční želva tereka velká dorůstá až 80 cm a žije pouze ve vodách jihoamerické Amazonky. Vědci z Wildlife Conservation Society a dalších organizací zde zkoumali chování želv a zaznamenali několik různých druhů vokální komunikace. Chování těchto želv je vcelku dobře prozkoumané. Už dlouho se ví, že v období kladení vajec se sdružují do obrovských skupin. Ale až dosud nebylo nic známo o tom, jak se želvy svolávají a koordinují. Vědci se proto zaměřili na zvuky, které želvy vydávají a zkoumali jejich spojitost se společenským chováním terek.

Během let 2009 až 2011 se vědcům podařilo pomocí mikrofonů a hydrofonů nasnímat 220 hodin záznamu s 270 jednotlivými zvuky terek. Pomocí spektrografické analýzy pak vědci zvuky roztřídili do šesti různých typů zvuků, které želvy vydávají v období hnízdění.

Na začátku svého hnízdního období se tereky vydají z dočasně zaplavených částí pralesa do řeky a vyhledávají stále říční pláže. Během putování řekou a vyhřívání se na slunci vydávají želvy zvuky o nízké frekvenci, které zřejmě mají usnadnit kontakt mezi želvami na velké vzdálenosti. Během samotného hnízdění vydávají tereky zvuky o vyšší frekvenci, které se lépe šíří zvukem nebo mělkou vodou.

Největší různorodost mají zvuky želvích samic, které se chystají naklást vejce. Podle vědců se tak domlouvají na výběru vhodného místa pro snůšku, ale i na synchronizaci „akce“. Želvy, které jdou klást vejce, opouštějí vodu v najednou v jakémsi procesí. Specifický je zvuk, který vydávají právě narozené želvy těsně před vylíhnutím a po něm při tom, co se snaží dostat ze snůšky na pláž. Vědci soudí, že mladé želvy si tak načasovávají své vylíhnutí. Zvuky, které v té době vydávají matky, pak zřejmě mají nasměrovat mláďata do řeky. Vědci se na základě analýzy jednotlivých nahrávek domnívají, že mláďata z jednotlivých snůšek zůstávají spolu s matkou po dobu delší než dva měsíce.

Na pozoruhodné chování terek upozornila podle serveru ochranářská organizace Wildlife Conservation Society.

Zdroj: Ekolist, ilustrační foto: Archiv Naše voda (želva bahenní)

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství