O co jde v kauze přehrady Nové Heřminovy

25. června 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Komentář týdne

Heřminovy 5 - vizualizace rekreační oblast nad přehradou

V České republice není mnoho lokalit, kde lze při minimálních zásazích do místního osídlení a zároveň při minimálních zásazích do krajiny vytvořit vodní dílo chránící efektivně životy a majetek mnoha lidí. Přesto se spor o výstavbu přehrady v Nových Heřminovech táhne už 17 let.

Pakliže jde stávajícímu zastupitelstvu Nových Heřminov o zviditelnění jejich obce i jich samotných, podařilo se mu to náramně. Bohužel za cenu permanentního ohrožení jak majetku obce, tak dalších lidí po proudu řeky Opavy, za cenu pokračující nezaměstnanosti a za cenu miliardových nákladů státního rozpočtu, které samozřejmě nezaplatí zastupitelstvo, ale všichni daňoví poplatníci. V hlavní roli jsou emoce provázející dlouholetou bitvu o přehradu, která má ochránit tamní občany a jejich majetek před rizikem povodní.

Přitom je to celé veskrze nepochopitelné. Rizikový tok řeky Opavy se ve zmiňované lokalitě zařezává do úzkého údolí mezi místními kopci, mezi nimiž je možné postavit hráz jako most, což je technologicky i investičně optimální řešení. Komukoli, kdo do Nových Heřminov přijede, alespoň trochu mu slouží zrak a pohlédne směrem, které má být zatopeno, to musí být na první pohled jasné. Otázkou je, kolik z lidí, kteří proti přehradě protestují, to opravdu udělalo.

A také, kolik lidí chce znát všechny informace s kauzou Heřminov související. Například to, že se o výstavbě přehrady uvažovalo již v roce 1906, a že tedy plánovaná přehrada není výmyslem novodobých, ale ani předlistopadových inženýrů. Nebo skutečnost, že Vláda ČR již čtyřikrát rozhodla (naposledy letos v dubnu) o stavbě menší (a dražší) varianty přehrady, avšak stávající zastupitelstvo obce tato rozhodnutí nerespektuje a opakovaně obesílá státní úředníky včetně premiéra žádostmi o zastavení příprav na výstavbu přehrady. Nebo že zastupitelstvo obce porušuje zákon, protože nerespektuje již dávno schválené  Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje , které s výstavbou přehrady počítají. Bohužel, zákon nestanovuje za nerespektování těchto dokumentů žádné sankce. Kdyby se ale všichni zastupitelé chovali stejně jako v Heřminovech, nepostavíme v naší zemi jediný kilometr dálnice nebo třeba jediný dům pro seniory.

Argumentace proti přehradě se přitom točí kolem studie Václava Čermáka z roku 2005, podle níž není výstavba přehrady nutná. Co ovšem zastánci této studie tají, je skutečnost, že materiál byl opakovaně odmítnut, a to i posudkem ministerstva životního prostředí (MŽP) z roku 2006, což ovšem dlouho nebylo známo – MŽP totiž výsledky posudku nezveřejnilo a oficiálně to neudělalo dosud. Dlužno také podotknout, že varianta bez přehrady by stála daňové poplatníky minimálně o dvě miliardy korun více než současná varianta malé nádrže, která je i tak dražší oproti velké variantě. Podstatnější však je, že by se v takovém případě problém velké vody pouze přesunul na obce dále po proudu řeky Opavy. Porovnání jednotlivých variant je složité, i díky tomu, že „velká přehrada“ byla již před lety opuštěna a od té doby se přece jen změnily ceny. „Čermákova varianta“ bez přehrady pak nebyla nikdy oficiálně ekonomicky vyčíslena, neboť byla oficiálně odmítnuta.

Takzvaná „Čermákova varianta“ by v praxi urychlila tok vody a poslala velkou vodu na obce pod Heřminovy, včetně Krnova, který by byl při povodních obdobných roku 1997 stejně vytopen. A například občané Zátoru, obce za Novými Heřminovy směrem po proudu Opavy, jsou vyplavováni poměrně pravidelně, protože řada stavení stojí pár metrů od koryta řeky, která se při každém prudším deště vzedme. To zřejmě zastupitelstvo Heřminov nezajímá.

Určitou legitimitu má jistě ochrana objektů lidí, kteří v Heřminovech bydlí. K tomu je ale třeba se do obce skutečně vydat. Hlavní část Heřminov je od části, jež by měla být v budoucnosti zatopena, oddělena dlouhým územím, na kterém téměř nic nestojí. Přehradě tak může padnout za oběť jen zhruba pětina odděleného území obce, což v praxi obnáší 54 objektů včetně nepoužívaných hospodářských budov, přičemž pouze 12 objektů je trvale obydleno. Mimochodem – místo, na kterém stál první z domů, který podlehl v zájmu přehrady demolici, by našinec nyní asi nepoznal – na někdejší zahradě stále rostou původní stromy a plocha domu je zarostlá udržovaným trávníkem.

I to je možné vnímat jako signál, co může výstavba přehrady a zázemí s ní spojené nejen obci Nové Heřminovy přinést – totiž výrazný nárůst rekreačního potenciálu obce a s ním spojený možný pokles nezaměstnanosti. Což je pro občany Bruntálska, které patří k regionům s největší nezaměstnaností v zemi, naprosto klíčová informace. A je třeba dodat, že na rozdíl od zastupitelstva to takhle vnímají všichni, s kým se v blízkosti Nových Heřminov potkáte. K tomu ale, aby mohl být tento potenciál využit, musí obec schválit aktualizaci územního rozvoje, což ovšem zastupitelstvo vytrvale odmítá. Díky tomu není možné některé práce spojené s výstavbou přehrady v současné době zahájit, ačkoli nejen ty by mohly již nyní vytvořit v obci a okolí pracovní místa.

Samozřejmě, že nic není černobílé – odpor části Heřminovských proti přehradě určitě přispěl k  řadě opatření, která se v současné době na tocích kolem obce (třeba i na Jelením potoce prostřednictvím státního podniku Lesy České republiky) komplexně budují. Řadu projektů již také ukončil státní podnik Povodí Odry, jenž je přirozeně zastáncem přehrady. Ocenit je třeba také postoj stávajícího ministra zemědělství Mariana Jurečky, který se za výstavbu malé varianty přehrady postavil, a právě jeho zásluhou byla stavba letos opakovaně odsouhlasena vládním kabinetem.

Přes všechny odstíny možných variant je ale jasné, že postoj současného zastupitelstva Nových Heřminov je asociální vzhledem k obcím po proudu řeky a stejně tak asociální ke svým vlastním občanům, kterým zastupitelé minimálně na pár let zabetonovali možnost zaměstnání, ještě navíc v místě pobytu. Je také jasné, že tento postoj stojí celou společnost nemalé peníze. Kromě toho je zřejmé, že takzvané „argumenty“ proti přehradě stojí doslova na vodě a nemají kromě emocí žádný racionální základ.

Otázkou tedy je, za co vlastně ještě Heřminovští bojují. Respektive, proč se celá kauza tak vleče, když je z pohledu selského rozumu a elementární znalosti geologie a hydrologie vše jasné. Zvláště v současné době, kdy díky vývoji počasí nejde jen o ochranu před velkou vodou, ale také k vytvoření území pro akumulaci vody v době sucha. To by se v kopcovitém terénu při známé neschopnosti krajiny zadržovat vodu docela hodilo.

Jistě, řešením je skutečně i to, aby žádná přehrada nevznikla. Pak by se ale měli lidé z Nových Heřminov a dalších obcí po proudu řeky Opavy za Heřminovy zřejmě co nejrychleji odstěhovat. Nebude práce, zato velké vody přiteče dost (nebo málo) – a často.

Zdroj: www.ceskapozice.cz, autor: Petr Havel, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Komentář týdne, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy