Jak založit (či koupit) plůdkový rybník

Aktualizováno 13. července 2011 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Rybářství a rybníkářství

Rybníky - IMG_4695

Plůdkový rybník (výtažník) musí splňovat z hlediska národní legislativy stejné podmínky, jako jakýkoliv jiný rybník.

Pakliže hodlá v rybníku vlastník nebo nájemce hospodařit, má za povinnost respektovat všechna ustanovení týkající se chovatele ryb ve smyslu zákona o zemědělství, zákona o veterinární péči, plemenářského zákona, vodního zákona a zákona o rybářství v nichž jsou odpovídající povinnosti týkající se registrace, evidence a celéřady dalších ustanovení řídících chov, hospodaření a uvádění produktů na trh.
Pokud podmínky krmení, hnojení a dalších opatření souvisejících s chovem ryb nejsou obsaženy v povolení o nakládání s vodami, musí chovatel požádat o výjimku příslušný krajský úřad, a to dle § 39 odst. 7 vodního zákona. Následný chov ryb a hospodaření v rybnících se řídí dle zákona o rybářství č.99/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhláškou č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Při koupi takového rybníka obecně je třeba postupovat jako při koupi jakékoliv jiné nemovitosti. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, zda je v kupní smlouvě uvedeno, že kupující nabývá do svého vlastnictví jak stavbu vodního díla, tak i zatopené pozemky. Pokud by tomu tak nebylo, hrozí kupujícímu následné soudní spory. Pokud je kupní smlouva řádně uzavřena, stává se kupující vlastníkem dnem zápisu do katastru nemovitostí.
V tento okamžik na nového vlastníka nepřešlo jen vlastnické právo k rybníku, ale i práva a povinnosti vyplývající z povolení k nakládání s vodami. O udělení tohoto povolení nemusí nový vlastník znovu žádat, neboť na něj automaticky přešlo spolu s nabytím vlastnictví vodního díla (rybníka). Nový vlastník má však povinnost informovat do dvou měsíců vodoprávní úřad (místně příslušný úřad obce s rozšířenou působností) o změně vlastníka vodního díla (§ 11 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon).
Co se týče praktického hlediska, jako vhodné plůdkové rybníky jsou rybníky do pěti hektarů, které jsou mělčí (optimální průměrná hloubka do 1 metru). Měly by být v dobrém technickém stavu, mít regulovatelný přítok (obtoková stoka). Nasazuje se do něj obvykle váčkový plůdek a na podzim nebo na jaře příštího roku se odlovuje plůdek. Na jaře je dobré přihnojit pro rozvoj přirozené potravy, nebo se hnojí zeleným hnojivem (rybník se nechá před nasazením zarůst, nebo se oseje a pak se zeleň postupně zaplavuje).
Z opatření 2.1. OP Rybářství lze dotovat výstavbu rybníků. Žadatel, který má obhospodařovanou vodní plochu celkem menší než 20 ha, může stavět rybník bez omezení velikosti. Žadatel, který má obhospodařovanou vodní plochu celkem 20 ha a větší, může stavět rybník do 1 ha. Výstavba plůdkových rybníků je možná.
Nutno dodat, že vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace na projekty 8. kola (příjem Žádostí o dotaci proběhl v únoru 2011) je finanční alokace osy 2 OP Rybářství plněpokryta projekty. Ministerstvo zemědělství ale zamýšlí přesunout finanční prostředky z osy 3 do osy 2, avšak tato změna podléhá schválení Evropskou komisí. Další příjem Žádostí o dotaci připadá v úvahu až po schválení přesunu Evropskou komisí.

Naše voda, podle informací Ministerstva zemědělství ČR

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Rybářství a rybníkářství, Voda a naše peněženka