Jak se rybníkáři vyrovnají s letošní zimou?

23. února 2012 | Rubrika: Rybářství a rybníkářství

zamrzlé rybníky ovlivňují hospodaření rybářů

Letošní zima je do jisté míry specifická. Během prosince a skoro až to konce ledna byla mírná, a naopak v únoru došlo k ochlazení a intenzivním mrazům trvajícím delší dobu. Jaký je dopad takového průběhu na naše rybníky? Jak probíhá držba během chladných dnů a jakých ztrát se mohou rybníkáři obávat?

Důležitým faktorem je celková charakteristika rybníku. Především povaha terénu a složení vody. Značnou roli hraje i přítomnost predátorů, kteří mají významný vliv na úbytek ryb. Pro komorování ryb jsou nejvhodnější rybníky s písčitým dnem, hluboké, tj. s hloubkou u výpusti 1,5 metru a více, se stálým přítokem kvalitní kyslíkaté vody a výpustí u které se dá manipulací odpouštět spodní „zkažená“ voda. Toho názoru, je Miroslav Středa, který je ředitelem Rybničního hospodářství Bohdaneč.

V tomto období vyžaduje rybník speciální péči. Pokud zamrzne, ale nenapadá na led sníh, není to takový problém, vzhledem k tomu, že pod ledem může probíhat fotosyntéza. Stačí jen zajistit kvalitní přítok vody a odtok vody spodní. Žádné rybářství se pak nevyhne pravidelnému osekávání ledu, který svoji rozpínavostí může poškodit vodní stavby a výpustná zařízení. Většina oslovených rybníkářů uvádí, že používá speciální sekery a motorové pily na led. Problém nastává, pokud na led nasněží. Což není neobvyklé a v posledních dnech je sněhem pokryta většina míst v České republice. Jako důsledek tohoto jevu, přestává probíhat intenzivní fotosyntéza a hodnoty kyslíku mohou klesnout pod 4mg/l. Vysekávají se prohlubně do ledu, které jsou zdrojem světla a odvětrávají bahenní plyny, jako sirovodík, metan a oxid uhličitý. Rybníkáři také musí kontrolovat stav bezobratlých živočichů, pH vody a množství amoniaku, který může být pro ryby ve větším množství toxický. Středa dodává, že je možné udržovat určitou část rybníka nezamrzlou i pomocí rozmrazovačů.

Josef Chmel, který je hlavním technikem pro chov ryb, rybářství Hluboká souhlasí, že rozpínavost ledu při kolísání teplot, sebou přináší určité problémy. Ale jako hlavní problém nevidí mrazy, které podle něj mají na komorování ryb jen malý vliv, více práce má naopak právě se správným složením živin ve vodě

A jaké důsledky může letošní zima přinést? Chmel se domnívá, že je ještě příliš brzy hovořit o případných ztrátách, protože nevíme, jak dlouho bude zima pokračovat. Naopak Karel Matura z rybářství Hodonín, není spokojený se součastným vývojem. „U nás na jižní Moravě, přišla zima s mrazy poměrně pozdě, a proto k zámrzu došlo přibližně před čtyřmi týdny. Do té doby byly volné hladiny řek i rybníků a ryba neměla čas „ulehnout“ a hibernovat. Byla neustále pod tlakem rybožravých predátorů, zejména pak kormorána velkého,“ říká Chmel. Takový vývoj měl za následek, že ryba zůstávala v pohybu, čímž značným způsobem zredukovala své tukové zásoby, co by energetické zdroje. „Z našeho pohledu je ryba již značně unavená a teprve nyní ulehá, ale již nemá dostatek zásob a dlouhou dobu hibernace. Pokud bude trvat zámrz hladin rybníků dlouho a jaro na sebe nechá čekat, poté se obáváme značných ztrát na obsádkách ryb,“ vysvětluje. 

Podobně to vidí i Miroslav Středa, který také hovoří o ztrátách způsobených pozdním nástupem zimy a působením kormorána velkého. „Očekáváme díky pozdnímu nástupu zimy vyšší ztráty na rybách v důsledku predace kormoránem velkým na našich obsádkách a vyšším úbytku kusové váhy díky teplé zimě,“ tvrdí Středa.

Finanční ztráty se v součastné době nedají příliš odhadnout, vzhledem k tomu, že závisí také na stavu ozim na polích a zemědělské produkci. Obilovina jako hlavní krmivo pro ryby má rozhodující vliv na rozdíl mezi nákladovou položkou výroby a manifestační cenou ryby na trhu. 

V součastné době se tedy dá pořád doufat, že ztráty na rybách nebudou nijak dramatické.

Gabriela Dvořáková

Související rubriky: Rybářství a rybníkářství