Jak regulovat Berounku?

Aktualizováno 1. července 2013 | Rubrika: Komentář týdne , Přehrady a vodní díla

berounka_1005-2

Doufejme již končící povodně vyplavily zase po letech otázku, jak lze důsledky povodní minimalizovat a jakým efektivním způsobem proti těmto rizikům bojovat. Součástí diskusí je pochopitelně jako vždy spor o tom, zdali je vhodné a možné budovat ještě nějaké přehrady, nebo zdali je stavba přehrad v naší zemi navěky tabu.

Zejména pak v povodí řeky Berounky. To, že Berounka a její přítoky představují při velkých deštích prakticky vždy povodňové riziko, se vědělo již v předlistopadovém režimu. Řešením mělo být přehrazení Berounky nad obcí Roztoky, přičemž měla vzniknout nádrž o kapacitě 129 milionů kubíků vody zaujímající plochu 1050 hektarů. Dlužno ovšem říci, že již tehdy šlo o megalomanské a v zásadě společensky i politicky neprůchodné řešení. Již tehdy byly totiž břehy Berounky velmi hustě obydleny, a tato situace se dodneška ještě dále zhoršila. Prakticky kdekoli by jakákoli alespoň trochu funkční přehrada znamenala v současné době zaplavení mnoha lidských sídel i řady firem. Můžeme si za to sami, nicméně vypadá to, že přímo Berounku jen tak regulovat nepůjde. I proto vypadla Berounka jako celek z takzvaného „generelu území pro akumulaci vod“, tedy ze souboru lokalit vytipovaných a hájených pro budoucí možnou výstavbu přehrad nebo jiných „technických opatření“, což mohou být třeba i větší hráze.

Teze o vytvoření území, které by umožnilo rozliv vody do krajiny či vytvoření systému poldrů, v nichž by se mohla velká voda při záplavách shromažďovat, což je řešení, o kterém mluví zejména ekologické organizace, se ovšem v případě Berounky ze stejných důvodů, proč tam nelze postavit nějakou přehradu, také nedá použít – všude žijí nějací lidé. Což v praxi znamená jediné – regulovat přítoky Berounky a tím regulovat Berounku nepřímo. Jedním z klíčových přítoků, který sám o sobě dělá při velkých deštích problémy, je Klabava. Ta je sice mírně regulována již v současné době, například přímo ve stejnojmenné obci, to ale podle stávajících zkušeností nestačí. Řešení, alespoň částečné, ale existuje – totiž další lokální regulace výše po proudu Klabavy, v území vojenského újezdu v Brdech. Vytipovaná je již i konkrétní lokalita, takzvaná Amerika, jejíž nespornou výhodou je skutečnost, že by vybudování nějakého regulačního opatření v tomto místě vůbec nikoho neohrozilo a žádné lidské sídlo ani sídlo firmy by nepřišlo nazmar. Bylo by velmi žádoucí, v zájmu všech obcí v okolí Klabavy a následně Berounky, aby byl tento projekt dříve, než se na povodně zase zapomene, uveden v život. Ve hře jsou přitom dvě varianty – „malá“ a „velká“ Amerika, přičemž jde v obou případech o relativně levná a plochou nijak rozsáhlá území. V případě „malé“ Ameriky by přehrazení Klabavy stálo zhruba 310 milionů korun a kapacita nádrže by činila 2,2 milionu kubíků, „velká“ Amerika by přišla na zhruba 450 milionů korun a výsledná kapacita by činila 4,1 milionu kubíků.

Na tahu je nicméně nyní ministerstvo obrany, které tamní vojenský újezd spravuje. Nemělo by to být pro něj nic těžkého – zrovna dotyčný vojenský újezd se má v budoucnosti rušit. Právě to ale může být oříšek – zcivilnění území může pro různé typy vlčáků znamenat příležitost k různým podnikatelským aktivitám, jimž nemusí záměr regulovat Klabavu vyhovovat. Pakliže se ale tyto privátní zájmy prosadí, a tak je třeba vnímat případný odpor ministerstva obrany vůči poskytnutí pozemků na malou nebo velkou Ameriku, můžeme v budoucnosti očekávat v povodí Berounky další velké problémy s vodou.

Samozřejmě, že jen „Amerika“ problém záplav na Berounce nevyřeší. Berounka má i jiné přítoky, možná vhodnější k přírodě blízké regulaci formou poldrů nebo dalších drobných opatření na jejich horních tocích. Nějak se ale začít musí, neboť, jak se občas říká, období po povodni je jen obdobím před dalšími povodněmi. Použít k záchraně potenciálně ohrožených lidí je přitom třeba všechny účelné prostředky, a to ve vzájemné kombinaci a provázanosti – včetně přehrad, třeba i malých, jakoby mohla být Amerika. Poskytnutím území pro její výstavbu by možná armáda udělala pro lidi více, než při svém nasazení v době, kdy už povodeň působí.

Petr Havel, ilustrační foto Dušan Ryšavý, www.raft.cz

 

Související rubriky: Komentář týdne, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka