Jak nakládat s nebezpečným odpadem při provozu ČOV

2. září 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

kaly ČOV - odpadní vody

Poradenství ekologického serveru enviweb.cz se tentokrát soustředí na zásady při nakládání s nebezpečnými odpady na čistírnách odpadních vod (ČOV). Příslušné dotazy a odpovědi na ně uvádíme v následujícím textu.

Dotaz:

Jako vodohospodářské firmě, která provozuje několik ČOV vzniká při provozu/údržbě minimální množství nebezpečného odpadu (NO). Konkrétně odpady katalogových čísel 15 01 10 a 15 02 02 v množství cca 5ti plechovek a pár ,,hadrů“ na každé provozovně za rok. Pokud budeme v každé provozovně shromažďovat tento odpad takzvaně do naplnění shromažďovacího prostředku a poté ho necháme odvézt oprávněnou osobou z místa vzniku tohoto odpadu, tak je to proces na několik let. V tomto případě již nepůjde ani o shromažďování ale o skladování nebezpečného odpadu.
V případě, že si určíme jedno shromažďovací místo, kam budeme svážet tyto NO, bude třeba toto místo nechat schválit jako sklad odpadu a mít zpracovaný provozní řád. Což se mi vzhledem k množství NO zdá až nesmyslné. Existuje nějaké jiné legální řešení této problematiky, aniž by se muselo žádat o povolení ke skladování (včetně provozního řádu skladu odpadů)?
Jak je to s evidencí a přepravou NO v případě vzniku při drobných stavebních pracích na vodovodním potrubí? Pro účely evidence odpadů ze stavebních prací v jednom ORP máme zřízenu ,,fiktivní provozovnu“ (sídlící na skutečné provozovně) na kterou se tyto NO sváží a evidují se na ni. Jde v tomto případě ještě o shromažďování NO?

Odpověď:

„Definice pojmů shromažďování a skladování odpadů jsou uvedeny v ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon“), následovně:

1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

  1. g) shromažďováním odpadů – krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady,
  2. h) skladováním odpadů – přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním,

Jelikož v případě shromažďování odpadů není přesně stanovena maximální doba, po kterou mohou být na shromažďovacím místě odpady soustředěny, rozdíl mezi shromažďováním a skladováním nelze vymezit pomocí časového hlediska. Určujícím rozdílem je tedy to, zda jsou odpady soustředěny v místě jejich vzniku či na místě jiném.

Určení, zda soustřeďování odpadů představuje shromažďování či skladování odpadů je důležité z několika důvodů. Zaprvé, dle § 16 odst. 3 zákona ,,s nebezpečnými odpady může původce nakládat pouze na základě souhlasu věcně a místně příslušného orgánu státní správy, s navazujícími změnami v kompetencích, pokud na tuto činnost již nemá souhlas k provozování zařízení podle § 14; shromažďování a přeprava nebezpečných odpadů nepodléhají souhlasu.“ Dále, dle § 7 odst. 7 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále jen ,,vyhláška“) je ke skladování odpadů kromě souhlasu třeba i zpracování provozního řádu. V neposlední řadě jsou v § 5 a §7 vyhlášky rozdílně stanovené také technické požadavky na zařízení ke shromažďování a ke skladování odpadů a nebezpečných odpadů.

Pokud tedy původce převáží nebezpečné odpady do jiné provozovny, než ve které vznikly, jedná se o skladování odpadů, a je tedy třeba pro jejich soustřeďování získat souhlas dle § 16 odst. 3 zákona a dále splnit požadavky pro skladování odpadů dle § 7 vyhlášky.

Povinnosti při přepravě nebezpečných odpadů jsou upraveny v § 24 odst. 1) zákona následovně:

1) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání zúčastněné na přepravě odpadů jsou povinny

  1. a) zabezpečit přepravu odpadů v souladu s požadavky stanovenými ve zvláštních právních předpisech,
  2. b) uchovávat doklady související s přepravou odpadů po dobu 3 let ode dne zahájení přepravy,
  3. c) označit přepravní prostředek přepravující odpad způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
  4. d) při přepravě nebezpečných odpadů vést evidenci a ohlašovat přepravované nebezpečné odpady v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

Bližší požadavky na evidenci při přepravě nebezpečného odpadu jsou uvedeny v § 40 zákona, a § 25 vyhlášky.

Pokud jsou však nebezpečné odpady původce sváženy na jednu provozovnu za účelem evidence, je toto třeba dle výše uvedeného považovat za skladování nebezpečných odpadů, a nikoli za jejich shromažďování.

Problematice nakládání s nebezpečnými odpady se věnuje ve svém stanovisku odbor odpadů Ministerstva životního prostředí.“

Autor: Mgr. Veronika Vytejčková

Zdroj: www.enviweb.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace