Jak to funguje: Hydrolog o vztahu podzemních a povrchových vod

Aktualizováno 28. července 2015 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Prevence povodní, voda v krajině

reka otava4

O tom, kde se pokles hladiny vody v řekách projeví jen s mírným zpožděním i na hladině podzemních vod, hovoří v Moravskoslezském deníku hydrolog Jan Unucka.

„Okolí řeky jako je Odra, Opava, Bělá nebo Morava je toho typickým příkladem. V takových oblastech platí, že klesá-li hladina vody v řece, s mírným zpožděním klesá i úroveň hladiny podzemních vod. V horských oblastech, jako jsou Jeseníky nebo Beskydy, je geologická stavba a horninové složení mnohem komplikovanější, takže takovou jednoduchou relaci často nenalezneme. To vede k paradoxům, že například obyvatel Dolního Benešova nebo Osoblahy vidí, jak mu voda ve studni zaklesává a „mizí“, kdežto obyvatel Valštejna v Jeseníkách nebo Bílé v Beskydech zatím ještě tak dramatický úbytek pociťovat nemusí.“

Jak rychle se projeví nárůst hladiny podzemních vod po období, kdy třeba několik dní za sebou vydatně prší?

„Pokud se nejedná o bouřky doprovázené vysokými teplotami (= rychlý odtok + velký výpar), se dá říci, že hladiny podzemních vod jsou schopny reagovat v centimetrech. A to platí také obráceně například pro profil podzemních vod Opava tvoří pokles hladiny podzemních vod za měsíc (od 19. června 2015) 12 centimetrů, v mělkém vrtu Mokré Lazce dokonce 30 centimetrů s hodnotou na hranici statistického sucha (to znamená výrazně podnormální) a ve zmiňovaných Mikulovicích se pak úroveň hladiny podzemních vod drží pod hranicí sucha už delší dobu. Berte to ale jen jako příklady, zobecnit to jako trend pro celé povodí Odry a Horní Moravy, to nelze.“

Celý zajímavý rozhovor si můžete přečíst v Deníku zde.

Zdroj: Denik.cz, ilustrační foto

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině