Setkáme-li se v našich vodách s neobvykle velkou škeblí, nemusí to být důvod k jásotu. S velkou pravděpodobností může jít totiž o Škebli asijskou, které je v ČR invazivním druhem a škůdcem původních našich škeblí i ryb.

Škeble asijská (Anodonta woodiana) – na ilustračním snímku – se na naše území dostala pravděpodobně s rybami, které byly určeny k chovu. Její nález byl poprvé doložen v roce 1996 na Jižní Moravě – Dyje. Tato škeble parazituje na téměř všech druzích ryb, přičemž migrující ryby se starají o její další rozšíření. Škeble asijská vyžaduje čistou vodu, na znečištění je citlivá jako ostatní škeble. Přežívá v silné vrstvě sedimentu, dýchá žábrami a dožívá se asi 15 let. Rozmnožuje se larvami, které po určitou dobu cizopasí na kůži a žábrách ryb.

Škeble asijská je daleko větší než naše škeble, může měřit více jak 20 cm a vážit i jeden kilogram. Původní druhy, které u nás žijí tisíciletí, je schopná vytlačit. Škeble asijská je velká konkurence v potravě a její larvy mohou hostitelsky využívat téměř všechny druhy ryb. Zvláštním případem je rybka hořavka, která klade do našich původních škeblí jikry, které umísťuje v jejich žaberních dutinách. Jikry v těle asijské škeble ovšem nepřežijí. Tím může škeble při přemnožení přivodit evoluční zkázu těmto rybkám, které se tak nebudou moci rozmnožovat. Paradoxem je, že rybka hořavka je sama nepůvodním obyvatelem našich vod, kde žije teprve několik století. Larvy našich škeblí ovšem na této rybce parazitovat kupodivu nemohou, ale škeble asijská ano.

Škeble asijská se od škeble rybniční odlišuje celkovou oblostí lastury, schránka má tlustou stěnu a bývá laterálně velmi vydutá. U nás nalezneme jedince s tmavě hnědým až červenohnědým zabarvením, ale jinak to je ve zbarvení poměrně variabilní druh.

Zdroj: Facebook Naše voda, foto archiv Naše voda