Intenzivní produkci sladkovodních ryb lze dělat i v ČR

Aktualizováno 29. května 2013 | Rubrika: Nápoje a voda v potravinách , Rybářství a rybníkářství

pstruhařství - potěr duhák - IMG_1630

V nenápadné šumavské vísce Žár se rodí budoucnost české intenzivní produkce sladkovodních ryb. Tamní Pstruhařství Mlýny totiž vybudovalo i za pomoci peněz z Operačního programu Rybářství (OP) zjevně nejmodernější firmu tohoto typu u nás.

Redakce portálu Naše voda proto Pstruhařství Mlýny navštívila, obrazovou reportáž si můžete prohlédnout na facebookové verzi naší webové stránky. Cílem návštěvy přitom bylo nejenom zprostředkovat zájemcům informace o tom, jak to v intenzivním farmovém chovu sladkovodních ryb chodí, ale především zjistit, zdali investice do podobných aktivit skutečně zvýší konkurenceschopnost naší produkce sladkovodních ryb. Stávající, ale i budoucí OP Rybářství na období 2014 až 2020 totiž s podporou investic na tyto účely počítá.

Podstatné přitom je, že po splacení investic lze formou intenzivní produkce vyprodukovat kilogram pstruha za zhruba 2,46 eur (asi 62 korun), přičemž na Slovensku, kde tyto „uzavřené recirkulační systémy“, jak se těmto technologiím oficiálně říká, dosahují ceny 2,73 eur za kilogram a v Dánsku, které patří mezi lídry EU v intenzivní akvakulturní sladkovodní produkci, dosahuje průměrná tržní cena 2,50 eur za kilogram. To znamená, že tuzemská intenzivní produkce by byla plně konkurenceschopná v celé EU, a navíc by skýtala kromě toho, že by se k nám nemuseli pstruzi či jiné sladkovodní ryby dovážet ze zahraničí, také exportní potenciál. Podle odhadů by bylo v ČR možné vyprodukovat bez odbytových problémů zhruba 15 000 tun pstruhů ročně. Není bez zajímavosti, že pro lidský organismus pozitivní nenasycené omega alfa kyseliny obsahuje maso pstruhů několikasetnásobně více, než maso kapra. Jde tedy také o produkt zdravé výživy.

Samotné Pstruhařství Mlýny má maximální kapacitu 150 tun pstruhů ročně, dalších 10 tun vyprodukuje v průtočném systému využívající vodu z tamního přítoku řeky Otavy, říčky Spůlka. Recirkulační systém využívá dánských technologií, a také jikry nakupuje pstruhařství z Dánska. Tady je první předpoklad vysoké efektivity – z jiker původem z Dánska přežije zhruba 98 procent z nich, zatímco jikry původem z ČR mají mnohem vyšší úmrtnost – zhruba 40 procent. Dalším efektivizujícím principem je minimální spotřeba vody na vývoj rybího plůdku (viz foto), a to pouze 0,2 vteřinového litru vody na celý plůdkový systém. V jednotlivých kádích může být přesto asi 15 000 kusů potěru.

Jednou z hlavních nákladových položek je v případě intenzivních uzavřených systémů určených k produkci ryb cena energie. Proto je třeba tyto systémy téměř vždy budovat se záměrem využít místní obnovitelné zdroje energie, ať již je energie z bioplynové stanice, dřevní štěpky, nebo v případě Pstruhařství mlýny malá vodné elektrárna. Ta dodává do chovu zhruba polovinu potřebného množství energie, její výkon je zhruba 15 kW.

Je zřejmé, že o konkurenceschopnosti ve velké míře rozhoduje doba růstu chované ryby do tržní velikosti. Platí přitom, že při vyšších teplotách rostou ryby rychleji. Právě díky tuzemským klimatickým podmínkám nemůže zahraničním intenzivním systémům efektivitou, a tedy i cenou, konkurovat klasické sladkovodní rybářství v ČR produkcí z rybníků. Proto jsou také naše sladkovodní ryby tak drahé. Na druhou stranu je maso z příliš „urychlených ryb“ méně kvalitní. Pstruhařství mlýny tak zvolilo kompromis – z pětigramového plůdku při teplotě kolem 10 stupňů Celsia vyroste 300 gramový pstruh duhový zhruba za pět měsíců. Při vyšších teplotách mezi 16 a 18 stupni Celsia by ovšem pstruzi rostli samozřejmě ještě rychleji.

Pstruhařství Mlýny patří spíše k menším „továrnám na ryby“. Celková investice činila v tomto případě asi 40 milionů korun, optimální jsou ale větší rybí farmy s roční produkcí zhruba 300 tun, což obnáší investice ve výši kolem 80 až 90 milionů korun. Vše má ale své limity. Výzkumy ve Švédsku ukázaly, že maximální kapacita těchto typů podniků by neměla překročit 500 tun ročně. Nad tento limit se totiž již mohou projevit negativní vlivy na životní prostředí, ale i rizika chorob ryb a další rizika, která mohou fatálně narušit ekonomiku produkce.

Petr Havel

Základní technické informace o Pstruhařství Mlýny

Průtočná farma na odchov pstruha duhového a sivena amerického

Byla postavena v letech 1999 – 2005 na říčce Spůlce v osadě Mlýny (Vacov – Žár). Tato farma využívá pouze gravitační průtok čisté vody ze Spůlky přes betonový žlab, ve kterém dochází k odchovu ryb. Na konci žlabu je usazen sedimentační konus, ze kterého jsou všechny sedimenty z chovu ryb odčerpávány do odkalovací jímky. Tento žlab se nasazuje rozkrmeným plůdkem o velikosti cca 6 – 8 cm a odchov trvá jeden rok.

Recirkulační farma na odchov pstruha duhového, sivena amerického a jeseterů

Jedná se o současnou nejmodernější technologii pro chov lososovitých ryb. Zařízení používá minimální množství vody z průsaků říčky Spůlky. Voda je zachycována v drenážní jímce, kam dotéká přefiltrována skrze písčito – štěrkový sediment a je následně čerpána do recirkulace. Voda zde neustále cirkuluje a je pouze minimálně doplňována o čerstvou, především na pokrytí potřeby odkalení systému. Samotná farma je složena z chovného prostoru pro ryby a technických částí pro čištění vody (biofiltr). Veškeré odpadní látky jsou separovány v odkalovacím zařízení samotné recirkulace, odkud jsou čerpány do sedimentačního rybníčku a následně využívány jako organické hnojivo.

Do této farmy je také nasazován rozkrmený plůdek o velikosti 6 – 8 cm a odchovávaná ryba do velikosti 15-20 dkg. Po té se přepustí do průtočné farmy, kde se chová až do tržní velikosti.

Zpracovna sladkovodních ryb

Byla postavena v roce 2005, aby naše ryby byly i kvalitně a hlavně okamžitě zpracovány (bez nutnosti další přepravy). Ryby jsou dodávány přímo zákazníkům, kteří přijdou do našeho pstruhařství, ale i rozváženy do okolních restaurací, hotelů, stravovacích zařízení a podobně.

Zdroj: Pstruhařství Mlýny

Související rubriky: Nápoje a voda v potravinách, Rybářství a rybníkářství, Voda a naše peněženka