Hráz za miliardy na Berounce by zničila Křivoklátsko, ale ochránila před povodní

Aktualizováno 3. března 2016 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Berounka - přehrada - plánek lokality

Ještě nikdy nic nezvedlo tak silnou hladinu protichůdných emocí lidí z obcí a měst na středním a dolním toku Berounky, jako je nově zveřejněná studie Povodí Vltavy o výstavbě vodního díla na Křivoklátsku, jinak také chráněné krajinné oblasti. Píše o tom server Aktuálně.cz.

Firma Sweco Hydroprojekt a.s. vytipovala na Berounce čtyři lokality, kde by mohla až čtyřicetimetrová hráz stát: buď u Roztok, Bránova, Nezabudic, či u Čertovy skály. Budoucí vzdutí přehrady by měřilo až 38 kilometrů. Starostové obcí na Berounce byli se studií seznámeni minulý týden. Obce v okolí Křivoklátska proti plánu ostře protestují. Z těch ležících dál po proudu Berounky naopak zaznívá souhlas. „Jménem občanů Srbska říkám ano. Tahle stavba by měla smysl. Mohla by pro nás znamenat skvělou a podle všeho i jedinou možnou ochrany proti povodním, které nás už několikrát tvrdě postihly,“ říká starostka obce Svatava Biskupová. Povodeň zasáhla Srbsko citelně zejména v roce 2002. A stejného názoru je starosta Karlštejna Petr Rampas. Jak ale podotýká, říká to sám za sebe, aniž možný vznik hráze projednal na zastupitelstvu. Její výstavbu ovšem podporuje většina obcí na dolním toku Berounky.

Bouři nevole a velkých obav však studie vyvolává mezi lidmi v Křivoklátu, Roztokách či Zbečně. „Na kraji obce by nám tak mohla vyrůst v korytě Berounky obrovská zeď, která by poškodila unikátní krajinu a hrubě by zasáhla i do našich životů či turistického ruchu. Lidé k nám jezdí kvůli unikátnímu údolí. Ale co by z něj zbylo?“ protestuje starostka Roztok Lenka Peterková. Odmítá argumenty vedení Povodí Vltavy, že by šlo jen o retenční nádrž, a ta by se zaplnila vodou jen při povodni. A že by vlastně – až na tu hráz – zůstalo jinak vše při starém. „Nezůstalo. Zmizet by ze zátopového území musely desítky staveb a tedy i čtyři malé vodní elektrárny. Navíc se bojíme, že by nám z té suché nádrže časem stejně vznikla klasická přehrada, která by měla i kvůli očekávaném suchým letům zadržovat v přírodě co nejvíce vody. A to už by byl definitivní konec údolí, které nemá v Česku obdoby.“

Výjimečnost křivoklátské krajiny uznávají i autoři studie: ať už se jedná o biodiverzitu chráněné oblasti či její kulturní hodnotu. Kromě staletí starých mlýnů se v údolí nachází i legendární hospoda U rozvědčíka známá z děl spisovatele Oty Pavla. Na což ostatně i autoři studie upozorňují. Vzápětí nicméně opět dodávají: příroda by zůstala netknuta, voda by hrází jen protékala. Propustě by byly uzavřeny jen při povodňové vlně, takže by byly ochráněny obce na dolním toku. Pokud by podle autorů taková hráz stála na Berounce už v roce 2002, mohly být škody na majetku až desetinásobně menší.

Zdroj a plánek lokality na Berounce: http://zpravy.aktualne.cz (redakčně kráceno)

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Statistiky a kauzy