Hradci hrozí sucho, chybět má i pitná voda

15. února 2013 | Rubrika: Přehrady a vodní díla , Prevence povodní, voda v krajině

Doubravka - málo vody - IMG_2821

V budoucnosti předpokládané období vyššího sucha představuje velké riziko například pro okolí Hradce Králové. Informuje o tom regionální mutace deníku Mladá fronta Dnes.

V okolí Hradce Králové již totiž podle deníku vyschly mokřady, kdysi vydatným korytem Labe protéká o polovinu méně vody, některé menší a střední toky připomínají jen fotografie, zemědělci místo kukuřice a řepy musí pěstovat mnohem méně žíznivé plodiny a celé východní Čechy sužuje vážný nedostatek pitné vody. Podle ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského (VÚV) Marka Riedera má na globální oteplování patrně nejvíce doplatit právě Hradec Králové a jeho okolí. „Vytvořili jsme scénáře pro léta 2071 až 2100. Kdyby se vyplnil ten horší, některá koryta by v teplejším období zcela vysychala a Hradec, ale třeba i Pardubice by měly vážný problém se zásobováním pitnou vodou,“ upozorňuje Rieder a zdůrazňuje: „Jsou to data, žádné věštění.“

Na hrozící sucho upozorňuje rovněž ředitel pro správu povodí Labe Václav Jirásek. Podle něj však udeří dříve než podle modelu ústavu. „Musíme si připustit, že někdy mezi lety 2030 až2040 nás začne ovlivňovat sušší perioda. Suché a vlhké období se střídá zhruba ve čtyřicetiletém cyklu,“ říká odborník.

Dopady takzvané suché periody či globálního oteplování mohou být velmi skličující a tvrdé. „Když přijde tři měsíce dlouhé období sucha, může se stát, že se voda potrubím neprotlačí k lidem bydlícím ve vyšších patrech,“ připomíná Jirásek. „Patrně se bude muset změnit způsob hospodaření na zemědělských plochách. Vodu by ale pochopitelně neměl ani průmysl nebo potravináři,“ doplňuje jej Rieder.

Přestože kritické sucho nejspíš východní Čechy postihne až za několik desetiletí, už nyní je podle obou expertů nejvyšší čas na přípravu vhodných opatření, která následky zmírní. Podle šéfa vodohospodářského ústavu může pomoci třeba stavba nových nádrží. „Ještě za socialismu se vytipovalo 260 takových území, kde je stavební uzávěra, nyní užjich zůstalo pouze 80,“ říká Rieder.

Jirásek zase apeluje, aby co nejrychleji vznikl krizový strategický plán. „Musí být jasné, koho prvního při krizi vyřadit z odběru vody a koho ne. Města by si měla ujasnit, jak se vypořádají s tím, že budou mít k dispozici o 20, ale třeba také o 40 procent méně vody. Nesporně to bude mít velké sociální dopady, ale jako rozumná společnost bychom se měli připravit na to, že do 30 let k tomu dojde,“ pokračuje ředitel pro správu povodí.

V Královéhradeckém kraji by jako prevence před obdobím sucha mohly vzniknout čtyři úplně nové přehrady. Zatím však narážejí na nevoli místních, na výkupy pozemků či protesty ochranářů. Nádrže odborníci zakreslili v Pěčíně na Zdobnici (80 hektarů), v bývalých lázních Fořt na řece Čisté (134 hektarů), v Lukavici na Kněžné (69 hektarů) a v Babí na Babím potoce (59 hektarů). Největší smysl prý má přehrada na Zdobnici u Pěčína, kde se o hrázi uvažuje už několik desítek let, ta by vodou zásobovala hlavně Hradecko a Pardubicko.

„Nemyslím si, že by se u nás přehrada stavěla. Jednak z důvodu stavu vody, jaký tady bývá v létě, jednak je to chráněné území Natura 2000,“ říká pěčínský starosta Miroslav Petr. „My budeme dělat vše pro to, aby přehrada na Čisté nikdy nestála,“ navazuje starosta Rudníku Aleš Maloch. Přehrada nemá příliš fanoušků ani v Babí u Trutnova. Hlavním důvodem však není, že by kvůli ní muselo zaniknout 25 obydlených domů. Ochranáři upozorňují, že zde žije řada kriticky ohrožených druhů živočichů.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – Hradecký kraj

Související rubriky: Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině