Gurmáni budou moci ještě letos v ČR ochutnat maso z krokodýlů

22. února 2013 | Rubrika: Nápoje a voda v potravinách , Rybářství a rybníkářství

IMG_0895 krokodýl

Maso až ze 130 krokodýlů nilských vychovaných na Moravě by se už letos mohlo dostat na český trh. Píše o tom internetový deník iDNES.cz.

V obci Velký Karlov na Znojemsku chová Agrodružstvo Jevišovice (součást holdingu Agrofert), v bývalé mléčnici 170 krokodýlů nilských. Krokodýli už mají jateční váhu a zemědělci se připravují na jejich první porážku. Umožní jim to nová vyhláška, schválená ministerstvem zemědělství a  Evropskou Komisí, účinná od 1. března. Česko se tak stane jedinou zemí v EU, která jateční porážku krokodýlů umožní. „Na porážku je určeno 130 kusů. Půjde o sedmileté exempláře, které mají dvacet kilogramů a víc,“ přibližuje ředitel družstva Antonín Kyjovský. Dalších pětatřicet kusů drží družstvo jako atrakci pro návštěvníky v krokoteráriu v hodinu vzdálených Jevišovicích. Jevišovičtí počítají, že budou porážet vždy alespoň deset kusů najednou. Jestli to bude jednou týdně nebo jednou za měsíc, bude záviset na poptávce po krokodýlím mase. Počítá se s prodejem porcovaného masa do restaurací, odběratele teprve hledají. Cena se v Evropě pohybuje kolem tisícikoruny za kilogram.

A jak bude porážka krokodýla vypadat? „Krokodýli budou dopředu odchyceni v samostatné sanitární zóně. Pak se chytnou do smyčky s elektrickým výbojem, omráčí se, stáhnou mimo ostatní a přeříznutím míchy se usmrtí,“ popisuje Kyjovský. Pak se krokodýl vykrví, vyvrhne a v chladírenském voze odveze do továrny Kosteleckých uzenin na Jihlavsku. Na stažení a rozporcování krokodýla se teprve hledá odborník. „Budeme na to muset mít lidi zvenku, zdaleka,“ říká Jan Hanuš, ředitel Kosteleckých uzenin. Krokodýli se běžně chovají například v Egyptě nebo v Thajsku.

S ostatními částmi těla ale zřejmě bude problém. VČesku není žádná kůže zpracující firma, která by měla zájem. Nejbližší jsou v Itálii, teprve jsme je oslovili, čekáme na reakci,“ říká Kyjovský. „Zkoušeli jsme krev a játra před časem nabídnout na farmakologické účely, ale nebyl zájem. Po platnosti vyhlášky to zkusíme znovu,“ dodává. Využít z krokodýla se dá prakticky vše – lebka a končetiny se dají vypreparovat a spolu se zuby je prodávat jako suvenýry.

Zbylé krokodýly si chce družstvo ponechat na chov a jako turistickou atrakci. Jsou staří devět let, váží až šedesát kilogramů a podleředitele farmy už jsou ve věku, kdy se mohou začít množit. „I když někteří už měli snůšky, vejce byla jalová,“ konstatuje Kyjovský.

Ochránci zvířat považují porážku krokodýlů za nadbytečnou a neetickou, nejraději by, kdyby farma nadále sloužila jen k exkurzím. „Je již dost široký výběr druhů masa z jatečných zvířat a nepovažujeme za vhodné tento sortiment rozšiřovat. Taková produkce nemá přínos pro obyvatelstvo daného regionu, jde i proti filosofii Úmluvy CITES a ochrany volně žijících druhů zvířat,“ říká Pavla Dorničová z Nadace na ochranu zvířat.

Chov krokodýlů na Moravě je prodělečný. Nejdražší je vytápění, zvířata potřebují pořád teplotu 28 stupňů vody i vzduchu. V zimních měsících za energie družstvo utratí až 80 tisíc korun měsíčně. O krokodýly se starají tři lidé – dávají jim jednou týdně nažrat, vypouštějí a čistí jim vodu, kontrolují topení. Naopak krmení pro plazy má družstvo takřka bezplatné. Do skupiny Agrofert totiž patří také chov brojlerů a krokodýlům se tak vozí podměrečná kuřata, která v době porážky nedorostou do minimální hmotnosti 1,2 kg a normálně by skončila v kafilerii.

Sehnat v Česku krokodýlí maso v obchodě dnes nejde, někteří restauratéři však mají staré nebo dovezené zásoby. „Měli jsme možnost ochutnat dovezeného mraženého krokodýla. Díky vláknu bych to přirovnal ke králičímu, záleží ale, jak starý je kus. Nebylo to rybou cítit téměř vůbec,“ říká Kyjovský.

Zdroj: iDNES.cz

Související rubriky: Nápoje a voda v potravinách, Rybářství a rybníkářství