Greening jako zajištění biodiverzity v krajině nefunguje

4. ledna 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

krajina-repka-img_6482

Institut pro evropskou environmentální politiku (IEEP), což je nezávislá nezisková organizace úzce spolupracující s institucemi Evropské Unie, vydal na konci listopadu zprávu o dopadu zavedení opatření tzv. ploch v ekologickém zájmu (EFA) na biodiverzitu.

Výsledky této literární rešerše bohužel potvrzují skepsi a obavy, které při zavádění povinného greeningu (takzvané „ozelenění“) měla Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ). EFA plochy jsou jedním ze třech opatření tzv. greeningu, jehož smyslem bylo zajistit a posílit biodiverzitu na zemědělských pozemcích. Jednotlivé členské státy měly při přípravě podmínek pro přímé platby za povinnost zvolit plodiny a definovat další prvky, které by biodiverzitu v jejich zemi zvýšily, a ty do opatření greeningu zahrnout. Výsledkem implementace těchto povinností v roce 2015 ovšem je, že 73 % všech EFA ploch pokrývají plodiny vážící dusík, meziplodiny a krycí plodiny – tedy produkční varianty EFA ploch. Z neprodukčních možností byl nejpopulárnější úhor, který byl aplikován na pětině EFA ploch. Cílem výše zmíněné studie bylo zjistit, jak si jednotlivé státy poradily se zaváděním opatření do praxe a shrnout z dostupných údajů skutečný efekt nejčastěji zavedených typů EFA ploch na biodiverzitu.

Z dostupných zdrojů vyplývá poměrně jednoznačně, že efekt plodin vážících dusík je prakticky nulový, někdy dokonce až negativní. Je to dáno podmínkami, které umožňují konvenční obhospodařování těchto plodin, tedy s použitím pesticidů, hnojiv a bez omezení termínu seče. Pokud by plochy těchto plodin měly přinést nějaký užitek, musely by se pěstovat extenzívně, bez použití chemie a sekání či spásání v letním období a porost by měl na pozemku zůstat ideálně více než jeden rok.

Pokud se týče meziplodin a krycích plodin, i tam je podle různých výzkumů přínos pro biodiverzitu s výjimkou půdní makrofauny, minimální. Dokonce byly často vyhodnoceny jako negativní, protože pokud tyto plodiny nahradí přirozené strniště, které poskytuje důležitý zdroj potravy pro různé živočichy, tak se biodiverzita spíše snižuje. Zde by tedy pro zlepšení efektu muselo dojít k zavedení podmínky, že budou plodiny ponechány na pozemcích dostatečně dlouhou dobu, opět bez sečení a použití chemie, aby stihly vykvést a vysemenit se, což je přínosné pro opylovače a ptáky. To má zase ale samozřejmě negativní důsledky pro agrotechniku.

Obecně větší potenciál plnit původní smysl EFA ploch mají jejich neprodukční varianty, tedy nejčastější úhor v závěsu se souvratěmi a krajinnými prvky.  Zejména úhor se zachováním strniště a následně ponecháním polopřírodní vegetace, která se nechá bez zásahu během kvetení a během období rozmnožování živočichů, má velký přínos pro biodiverzitu včetně ohrožených druhů. Potenciál ale není využit, protože úhory mohou být dle podmínek ve většině států EU sekány a ošetřovány herbicidy a mohou být zrušeny počínaje polovinou léta.

Bohulibý záměr Evropské unie ozelenit Společnou zemědělskou politiku tedy nevyšel. Greening plní povinně všichni zemědělci, ale až na výjimky jsou podmínky nastaveny tak, že efekt se limitně blíží nule. Zcela nepochopitelné se v těchto souvislostech zdá být rozhodnutí Bruselu nezařadit mezi EFA plochy trávy na orné půdě, které jsou rozhodně ekologičtější variantou než pole oseté hrachem, kde se nic živého ani nepohne, ale EFA plochou přesto je. Stejně tak nedávný pokus českých úředníků vyřadit tzv. hnědý úhor, který je ještě jednou z lepších možností, jak plnit požadavky greeningu, byl zcela nesmyslný a kontraproduktivní.

Teď už zbývá jen doufat, že bruselští úředníci zvolí jako řešení dobrovolný greening s přísnějšími podmínkami a ne plošné povinné dobro v podobě zákazu používání jakýchkoliv hnojiv a postřiků a omezení sečení a pastvy na EFA plochách. Možná by stačilo, aby občas vytáhli paty z Bruselu a zajeli se podívat na nějaké plochy, kde se „plní ozelenění“ podle jejich pravidel. Třeba by pak vyslyšeli připomínky sedláků prosazujících jiné pojetí greeningu, které přirozeně vychází z praxe a selského rozumu a nemuseli by několik let čekat na výsledky studií, které jen ukážou na absurditu a nesmyslnost jejich přístupu.

Zdroj: www.asz.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy