Genetické testy odhalily významnou různorodost dílčích populací borovice lesní

27. února 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Prevence povodní, voda v krajině

TZ_Borovice_lesní_mapa_foto2b

Borovice lesní je na území ČR jednou z hlavních hospodářsky významných dřevin. Proto některé její populace zahrnuli odborníci na biologii a šlechtění lesních dřevin z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) do výzkumu genetické charakterizace.

Výsledkem jsou, jak dnes informovala Marta Čížková z Lesnického informačního centra VÚLHM, mapy významných regionálních potomstev borovice lesní v ČR, jejich zastoupení v národních parcích, přírodních rezervacích a genových základnách. Ucelený soubor map významných regionálních dílčích populací lesních dřevin vznikl v  rámci projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum. Genetická charakterizace populací domácích druhů lesních dřevin představuje cennou informaci, která pro území České republiky dosud nebyla k dispozici. Výsledky projektu, který je kromě borovice lesní zaměřen na jedli bělokorou, smrk ztepilý, buk lesní, dub letní a dub zimní, lze považovat za jeden z prvních příspěvků k získání znalostí tohoto charakteru. Mapy pro ostatní dřeviny projektu již byly zveřejněny.

Předloženou mapu bude možné využít například při sledování změn stavu diverzity našich lesů v souvislosti s působením biotických i abiotických činitelů na lesní ekosystémy. Výsledky lze využít i jako jeden ze vstupních údajů pro aktualizace oblastních plánů rozvoje lesů zpracovávaných Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů. Do budoucna lze uvažovat i o možnosti využití při stanovování pravidel pro přenos reprodukčního materiálu borovice lesní v rámci ČR a při vyhlašování genových základen. „Zpracované populace borovice lesní představují pouhý zlomek z celkového počtu regionálně či lokálně významných populací této dřeviny. Z hodnocení genetické charakterizace 13 analyzovaných populací lze konstatovat, že byly u všech zaznamenány vyšší hodnoty diverzity. Hodnoty diferenciace mezi populacemi se výrazně liší a ukazují tak na strukturování populací borovice lesní v ČR. Genetické vzdálenosti sledovaných populací neodpovídají geografickým vzdálenostem, pouze se projevilo genetické přiblížení hadcových populací,“ shrnují své poznatky autoři studie. Pro zajímavost: Nejnižší genetická vzdálenost byla zjištěna mezi dílčími populacemi bolevecký ekotyp a Strážnice v Jihomoravských úvalech. Nejvyšší hodnota genetické vzdálenosti byla mezi třeboňskou dílčí populací a marginální dílčí populací Hadce u Želivky.

Vysvětlení nízké genetické a geografické korelace by podle výzkumníků mohlo vyplývat z historického vývoje borových porostů, jejichž zastoupení se od poloviny 19. století výrazně zvýšilo zakládáním nových porostů z dováženého osiva z různých oblastí, velkým podílem i ze zahraničí.

Mapové přílohy zobrazují lokality aktuálně i v minulosti vyhlášených genových základen pro borovici lesní. Znázorňují polohu lokalit s významnějším výskytem borovice lesní v národních parcích, národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a přírodních památkách.

Přirozené zastoupení borovic před začátkem výraznějších antropogenních vlivů činilo 3,4 %. Aktuálně dosahují se 428 030 ha redukované plochy 16,6 %, do budoucna se pak uvažuje, že by měl jejich podíl v ČR dosáhnout 16,8 %. Tento cíl je tedy již takřka splněn. Porostní plocha borovice lesní v roce 2015 dosahovala 414 301,69 ha. Jedním z příspěvků k zachování vhodného genofondu této dřeviny je i vyhlašování chráněných území různých kategorií a genových základen. Zatímco k 31. 12. 2005 jich bylo platně vyhlášeno 28, k 5. 12. 2016 již aplikace ERMA 2, spravovaná Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, evidovala pouze 18 genových základen borovice lesní.

Podporu zvyšování počtu a výměry genových základen, uznaných porostů i dalších zdrojů reprodukčního materiálu borovice lesní představuje Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin na období 2014–2018. Hlavním cílem programu je zachovat a reprodukovat genofond lesních dřevin jako součást národního bohatství pro budoucí generace.

Metodiku, včetně mapových příloh, je možné stáhnout zde: http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/Metodiky/LP_19_2016.pdf

Naše voda, Foto: (borové lesy na Plzeňsku, LS Plasy) Jan Řezáč

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy