Gabčíkovo slaví 25 let od svého dokončení

25. října 2017 | Rubrika: Přehrady a vodní díla

800px-Gabčíkovo_reservoir

Vodní dílo Gabčíkovo, jehož dostavbu na řece Dunaj provázely spory mezi Prahou, potažmo pak Bratislavou a Budapeští, za 25 let svého provozu potvrdilo své kvality a s výjimkou zvýšeného zanášení dna naplaveninami se nepotvrdila negativní očekávání odpůrců projektu.

Ve zprávě u příležitosti výročí přehrazení Dunaje a zahájení provozu vodního díla zahrnující také elektrárnu to uvedlo slovenské ministerstvo životního prostředí. Do rekonstrukce a úpravy stavby a okolí bude potřeba investovat v přepočtu miliardy korun.

Rozsáhlou stavbu v náhradní variantě uvedlo Slovensko do provozu na svém území v říjnu 1992, když Maďarsko odstoupilo od společného projektu Gabčíkovo-Nagymaros.

V době realizace vodního díla řada ekologů upozorňovala na hrozící negativní dopady projektu na životní prostředí. „Realizací dočasného řešení výhradně na území Slovenska se zabránilo obrovským environmentálním a ekonomickým škodám, které by vznikly přerušením prací soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros neuvedením vodního díla Gabčíkovo do provozu,“ uvedlo v analýze ministerstvo životního prostředí. Dodalo, že stavba neohrožuje životní prostředí.

Vodní dílo na jihu země podle ministerstva kromě jiného zvýšilo protipovodňovou bezpečnost slovenské metropole a okolí, zlepšilo plavební podmínky, dále podmínky pro život vodních živočichů či zastavilo eroze dna Dunaje. Součástí vodního díla je elektrárna, která se zhruba desetinou podílí na celkové výrobě elektřiny na Slovensku. Pronájem této elektrárny největšímu slovenskému výrobci elektřiny, společnosti Slovenské elektrárne, byl mezitím zrušen a Bratislava v této záležitosti letos uspěla v mezinárodní arbitráži.

Po letech provozu vodního díla stát připravil projekt modernizace zařízení plavebních komor v odhadované hodnotě 144,5 milionu eur (3,7 miliardy Kč), z toho většinu pokryje dotace z evropského programu CEF. Další desítky milionů eur budou potřeba na prohloubení zdrže a odpadového kanálu, jakož i na zpevnění podloží stavby.

Smlouvu o výstavbě vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros podepsalo v roce 1977 tehdejší Československo s Maďarskem. Výstavba, jejíž náklady si měly rozdělit oba státy, začala o rok později. V roce 1989 maďarská strana práce jednostranně zastavila a později od smlouvy po protestech ekologických aktivistů a také z finančních důvodů odstoupila.

Sporem Bratislavy a Budapeští ohledně vodního díla se zabýval Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, který už v roce 1997 dal ve většině bodů za pravdu Slovensku, s výjimkou spuštění vodního díla jen na slovenském území. Potvrdil také platnost smlouvy z roku 1977, v níž se Maďarsko zavázalo postavit dolní stupeň soustavy Nagymaros. Soud rovněž uložil oběma stranám, aby se dohodly o naplnění rozsudku. To se ale dodnes nestalo.

Zmocněnci maďarské a slovenské vlády pro výstavbu soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros na konci září ve společném prohlášení napsali, že výjimečná kvalita dvoustranných vztahů umožňuje oběma stranám aktivně řešit otázku vodního díla a že v jednáních upřednostňují nejproblematičtější body včetně hydrografické nápravy starého koryta Dunaje.

Zdroj: ČTK, foto: wikimedia commons, Robzle

Související rubriky: Přehrady a vodní díla