Fuksa: Investice do záchrany životů a majetku je veřejný zájem

Aktualizováno 13. května 2011 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Přehrady a vodní díla

Křešice - Fuksa a Vaněk

Stavby, které ochraňují lidské životy a jejich majetek je možné považovat za veřejný zájem, který stojí i nad  nedotknutelností soukromého vlastnictví. V rozhovoru pro portál Naše voda to dnes uvedl při zprovoznění protipovodňové ochrany obce Křeslice ministr zemědělství Ivan Fuksa.

Ministr tak reagoval na novelu novela zákona 416/2009, o urychlení dopravní infrastruktury, kterou odsouhlasil tento týden ve třetím čtení parlament a která čeká nyní na souhlas Senátu ČR. Novela totiž, jak konstatoval předkladatel návrhu senátor Pavel Eybert, předpokládá v případě nedohody s vlastníky možnost vyvlastnění jejich pozemků ve veřejném zájmu. To bylo dosud možné pouze u dopravních staveb, nově se nyní přidávají také stavby vodní a energetické infrastruktury.

„Vždy jsem zastával názor, že soukromé vlastnictví je nedotknutelné. Pak jsem ale měl tu čest být 16 let v komunální politice a starat se o město, a poznal jsem, jak je složité prosadit stavby ve veřejném zájmu, například obchvat města Příbrami. A nejen já si kladu otázku, kde je ta správná hranice mezi možným vyvlastněním skutečně ve veřejném zájmu a nedotknutelností vlastnictví,“ uvedl ministr.

Fuksa připomněl, že zhruba před pěti lety se pokusila skupina poslanců prosadit zákon, který by nad vlastnictvím upřednostňoval veškerý veřejný zájem.„Týkalo se to i například záborů půdy pro hřbitovy, pro parky a podobně, a s tímto názorem jsem se neztotožnil. To, co jsem schopen respektovat, a jít v takovém případě i proti nedotknutelnosti soukromého majetku, jsou ale takové stavby, které ochraňují životy a soukromý i veřejný majetek,“ konstatoval ministr. Do takové skupiny staveb podle jeho slov patří i protipovodňová opatření. „I když povodně v ČR zatím bohudík nepřipravily o životy mnoho lidí, je každá koruna investovaná do záchrany byť jediného života investovaná správně,“ zdůraznil Fuksa.

S institutem vyvlastňování je ale podle něj nutné zacházet obezřetně a pokud možno jej vůbec nepoužít. „Rozhodně jsem proti modelu, že když existuje zákon, tak je nutné nebo možné jej co nejvíce používat,“ podotýká ministr.

Pro výstavbu protipovodňových staveb ve veřejném zájmu mluví navíc podle Fuksy i ekonomika. Náklady obcí postižených povodněmi na odstraňování škod a opětnou obnovu zničeného majetku jsou totiž obvykle mnohem větší, než vybudování protipovodňové ochrany.

Petr Havel

 

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Voda a naše peněženka