František Barák: Dešťovka nepředstavuje zásadní řešení

20. června 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

Barák - financování 2016 - IMG_1605

Rozsáhlý rozhovor vedl na vlnách Českého rozhlasu Plus moderátor Michael Rozsypal s předsedou představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) Františkem Barákem. Čtenářům portálu Naše voda jej přinášíme v plném znění:

Michael ROZSYPAL, moderátor

Průměrné roční teploty se v Česku zvyšují. Snížil se obsah vody v půdě a tím v letních měsících i stav podzemních vod. Na rozdíl od většiny států Evropy je skoro všechna voda v Česku jen ze srážek. Klimatické modely pro příští desetiletí v České republice předpovídají oteplování, méně časté, o to intenzivnější srážky a silnější epizody sucha v létě a právě na blížící se konec vodního blahobytu v Česku má upozornit Týden vody na vlnách Českého rozhlasu. K tomuto projektu se připojuje i dnešní Interview Plus. Jeho hostem je předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací František Barák. Dobrý den vám přeji do našeho hradeckého studia.

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Dobrý den z Hradce Králové.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Já jsem Michael Rozsypal a přeji dobrý poslech. A ještě pro naše posluchače dodám takové upozornění, že na zpravodajském serveru iRozhlas.cz můžete najít aplikace Dešťovka, kde si můžete zadat vaši adresu a ta aplikace vám spočítá, kolik dešťové vody vám naprší na vaši střechu a kolik byste peněz ušetřili, pokud byste tuto vodu využili, i takovouto službu vám v rámci projektu Týden vody nabízí zpravodajský server iRozhlas.cz, respektive Český rozhlas. Teď už ale pojďme k rozhovoru s Františkem Barákem, šéfem vodárenského sdružení. Pane Baráku, hrozí v České republice nedostatek vody?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Tak v České republice máme vody dost. Podíváme-li se na posledních několik desetiletí, tak ten srážkový úhrn v České republice se pohybuje byť s menšími, většími rozdíly mezi 600 až 800 milimetry srážek.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Přestože ten rok 2015 znamenal výkyv a bylo tam nějakých tuším zhruba 500 milimetrů srážek?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Jistě jsou roky, kdy jsou srážky pod tímto průměrem, který jsem zmínil, a naopak jsou roky, kde ty srážky jsou podstatně, podstatně větší. Naším základním problémem je, jak bylo řečeno před chvílí, většina těch srážkových vod odtéká z našeho území, odtéká řekami. V současný době jenom pro představu je odtok, respektive průtok na hranicích největších toků, to znamená Labe, Moravy a Odry zhruba 160 kubických metrů za sekundu. Představíme-li si to množství a dokázali bysme to množství vody zadržet, tak se nemusíme vůbec o blahobyt vody tak, jak bylo několikrát řečeno už od rána bát. My máme v České republice vody dost, máme ji dost proto, abychom všichni ji mohli komfortně využívat, nemuseli bychom s ní šetřit. Náš problém je, že s ní špatně hospodaříme, s vodou špatně hospodaříme, neumíme ji totiž zadržet a dovolíme jí, aby odcházela z území naší republiky během několika dnů až týdnů.

Michael ROZSYPAL, moderátor

No, a jak se dá, pane Baráku, zadržet ta voda v Česku, aby zůstávala v Česku, aby neodtékala řekami?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Tak to řešení je velmi jednoduché, výstavbou nových přehradních nádraží, výstavbou poldrů, výstavbou nových jezer, nových rybníků, to je způsob, jak zadržet vodu v krajině, vodu v České republice, na jejím území.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Neděje se dost v tomto směru v České republice?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

No, tak já se domnívám, že se neděje. My máme samozřejmě vybudované v minulosti přehradní nádrže, které dokáží zadržet dostatek vody. Pro vaši představu Orlík, který je největším vlastně jezerem, největší přehradou v České republice, kdyby byl plný, tak bohatě stačí na zásobování všech obyvatel České republiky za jeden roka ještě by nám zhruba šestina té vody tam zbyla, takže …

Michael ROZSYPAL, moderátor

Je to ale, pane Baráku, tak jednoduché postavit vodní nádrže nebo přehrady? Ono přece jenom jde o velmi komplikovanou záležitost, velmi komplikovanou věc.

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Samozřejmě jednoduché to není. Tady jsou plány již ze sedmdesátých let o budování nových přehrad. Samozřejmě jde o to nalézt peníze, nalézt odvahu realizovat tyto stavby a postavit je. Teď stojíme před zásadním problémem, srážky, i když jsou dostatečné na našem území, mají podstatně jiný charakter, jejich frekvence, intenzita je jiná. Jediným způsobem, jak zadržet vodu na území naší země je výstavba nových přehradních nádrží, pokud možno, v blízkosti velkých aglomerací nebo s přivaděči, který potom dokážou přivést vodu do aglomerací, do měst, přivést ji k obyvatelům.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Když jsme zmínili ten počet srážek v roce 2015, ten výkyv podle vašeho názoru nebyl nijak zásadní, neznamenal, nebo neznamená problém pro Česko?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Tak on ten roční výkyv nebyl zásadní. Já před sebou mám shodou okolností graf srážkových poměrů v České republice a když se dívám, tak někdy na počátku sedmdesátých let se dostaly srážky taky na úroveň taková zhruba, jaká byla v roce 2015. Čili důležité je, že ten srážkový úhrn se neustále pohybuje za poslední řadu desetiletí mezi 600 a 800 milimetry za rok.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Když se podíváme na mapy a data sucha z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, která jsou dostupná na webu Intersucho.cz, tak podle nich je aktuálně v Česku na více než polovině území sucho, v některých částech dokonce sucho extrémní. Tak, jak to, že je v Česku vody dostatek, když na polovině území je sucho?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Tak já neříkám, že v České republice je dostatek vody. Já říkám, že zde je dostatek srážek a bohužel ta voda z území našeho odtéká. A naším úkolem, chceme-li zásobovat obyvatele pitnou vodou bezproblémově, tu vodu zadrže. V České republice my vyrábíme zhruba polovinu pitné vody z povrchových zdrojů a zhruba polovinu ze zdrojů podzemních. Pro představu, my vyrobíme ročně zhruba 600 milionů kubických metrů pitné vody. Pokud jde o to sucho, které zmiňujete, tak se jedná o půdní sucho, o sucho, které sužuje především zemědělce, samozřejmě tady je spousta faktorů, dochází i nesmírně znekvalitnění zemědělské půdy, dochází k erozi, půda nezachycuje tolik vody, ale hovoříme-li o zásobování obyvatel, hovoříme-li o vodárenství, tak ve vodárenství samozřejmě máme problémy, ale vodárenské sucho rozhodně nezažíváme a v nejbližších několika týdnech a měsících se s ním potýkat nebudeme. Samozřejmě podzemní voda je na některých místech je na poměrně nízké úrovni. Je tam pokles v řádech až několika metrů, ale neustále ta hladina podzemní vody stačí k tomu, abychom zásobovali tam, kde vyrábíme pitnou vodu z podzemních zdrojů obyvatelstvo dostatkem kvalitní pitní vody.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Vy říkáte, pane Baráku, že srážek je v Česku dost. Není ale problém v tom, že srážky v posledních letech nepřicházejí rovnoměrně, že jeden rok naprší stejně nebo více než je průměr, ale potom, že se také prodlužují a jsou intenzivnější ty periody sucha?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Tak samozřejmě, změnila se frekvence, změnila se intenzita srážek, změnil se poměr srážek mezi zimními měsíci a poměr srážek mezi letními měsíci. Je důležité si uvědomit, že pokud jde o vodárenství, tak ty zdroje podzemní vody jsou dotovány především táním sněhu v době, kdy země už je rozmrzlá. V posledních několika letech jsme měli poměrně málo sněhu, čili my pociťujeme nedostatek zdrojů podzemní vody, ale pokud jde o ty povrchové zdroje, to znamená, voda z řek, z jezer, jak jsem říkal, jediné řešení pro zajištění dostatku surové povrchové vody, je výstavba nových přehradních nádrží.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Podle hydromeorologů, pokud se nezvýší množství srážek, tak bude mít Česko problém. Hydrolog z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka pro server iRozhlas.cz řekl, teď ho cituji: „Za předpokladu vyšší teploty vzduchu bude vyšší výpar, který vzniku sucha sám o sobě nahrává. Pokud budou srážky normální nebo podnormální, nebudou ke kompenzaci dostačovat, takže sucho může být častější,“ tolik slova Jana Daňhelky, hydrologa. Souhlasíte s tím?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Samozřejmě souhlasím s tím, ale vracím se k tomu našemu problému, to znamená, ke zdrojům podzemní a povrchové vody nezbytných pro výrobu pitné vody. My tu vodu dokážeme z těch srážek vyrobit, když těch srážek bude stejné množství jako je dosud. Možná se dokážeme zařídit i vůči té změně srážek, to znamená, frekvenci, intenzitě jedině tím, že vybudujeme přehradní nádrže. Jenom pro představu ten současný odtok z republiky zhruba těch 160 kubických metrů za sekundu nám stačí k tomu, abychom zadrželi vodu na území republiky, je to teoretická úvaha, pro roční potřebu všech obyvatel zhruba jenom 44 dnů takového průtoku.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Vy mluvíte o tom, pane Baráku, že jediným řešením je vybudování přehradních nádrží. Není to ale jedno z několika nutných řešení, které by mohlo ten problém řešit?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Samozřejmě to je zásadní řešení. Vedle něj je spousta dílčích řešení, my musíme zadržovat vodu v krajině, my musíme přestat s betonováním, my musíme přestat s budováním nepropustných ploch, ohromných skladů a musíme především lépe hospodařit se srážkovou vodou. Nemůžeme jako dosud nechat protéct kanalizací na místní čistírnu odpadních vod a následně do vodotečí.

Michael ROZSYPAL, moderátor

No, a může k tomuto motivovat ten dotační program Dešťovka, který má motivovat vlastníky nemovitostí, aby lépe využívali dešťovou vodu?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Tak samozřejmě je dobré zadržet, zadržet každou dešťovou vodu, což předpokládá program Dešťovka, ovšem to není důležité řešení, zásadní řešení. Víte, že v České republice na venkově v zahrádkářských koloniích k tomu dochází již léta. Nám se nelíbí jedna věc vodu dešťovku využívat případně v toaletách, využívat ji ve veřejném, veřejném vodovodu.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Proč ne, proč je to problém?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Tak v případě, že tam je neodborné propojení a dostane se voda, která je zadržena z dešťů do veřejného vodovodu, může dojít ke kontaminaci při spotřebě této vody se sousedními spotřebiteli. To se někdy stane, opomene se uzavřít přívod té vody dešťové, je-li propojen do systému v době, kdy už je dostatek vody ve veřejném systému a ten veřejný systém nasaje tu vodu z dešťové vody a může se dostat i ve veřejného systému, který zásobuje obyvatelstvo pitnou vodou.

Michael ROZSYPAL, moderátor

A pardon, to je technicky tak těžké vyřešit, když dochází k čištění odpadních vod?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Technicky to není obtížné, ale ono k tomu často dochází. My máme ty zkušenosti s uživateli vlastních zdrojů, kdy využívá uživatel, který je napojen na veřejný vodovod, vodu ze své studny a občas zapomene v případě, že ukončí tedy užívání té vody ze studny a opět se připojí na veřejný vodovod, na veřejnou vodu, tak zapomene uzavřít a nám někdy ten systém nasaje z vody tu jeho vodu, která, která nemusí splňovat požadavky hygienické na pitnou vodu.

Michael ROZSYPAL, moderátor

No, ale technicky nebo principiálně ten způsob, že by se dešťová voda mohla používat i ke splachování na toaletách, to je podle vás v pořádku nebo to může pomoci?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

To je v pořádku, samozřejmě, samozřejmě. Jak jsem řekl, zadržení jakékoliv vody v tomto případě dešťové vody ve speciálních nádobách jedině prospěje k udržení vody na území naší země.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Šéf vodárenského sdružení František Barák je mým dnešním hostem. Ministr životního prostředí Richard Brabec za hnutí ANO řekl, že většina srážkové vody u nás končí v kanalizacích a následně odtéká pryč z republiky. „Naším úkolem,“ řekl ministr Brabec, „je udržet tuto vodu v krajině a dál ji spolu s maximální recyklací využívat.“ Pomůže v tomto program Dešťovka?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Tak ta pomoc tam je, ale není značná. Poměrně té vody dešťové k celkově vyrobené a spotřebované pitné vodě je zanedbatelný, je v promilech.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Proč je podle vás ten projekt Dešťovka jenom laciným gestem, jak jste řekl v Mladé frontě DNES. Není každá podobná iniciativa vlastně pozitivní, přínosná,

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Samozřejmě měla by být pomocná i podobná iniciativa přínosem. Já nevidím velký přínos především, pokud jde o využití té dešťové vody pro splachování na toaletách.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Proč ne?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

O tom jsem hovořil před chvílí, protože tam je možná kontaminace díky té dešťové vodě toho veřejného vodovodu.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Ale pokud by se tento technický problém vyřešil, pak by to bylo v pořádku?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Samozřejmě.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Jak si vysvětlujete ten velký zájem veřejnosti, to, že ten dotační program byl během několika prvních hodin vlastně rozebrán? Značí to o tom, že česká veřejnost je v tomto směru motivovaná nebo dobře angažovaná, že chce lépe využívat svoji dešťovou vodu?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Tak já se domnívám, že lidé vnímají možný nedostatek vody, možné sucho a rizika s tím spojená, a proto logicky chtějí vodou šetřit, a to i z ekonomických důvodů, a proto tedy přijali tento projekt Dešťovka za svůj a řada se již během několika prvních minut od jeho spuštění do něj aktivně a úspěšně zapojila.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Může ten dotační program Dešťovka zvýšit cenu stočného?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

To v žádném případě. I když nám to zvyšuje stočné, tak cena stočného se zvyšovat nebude, protože, jak jsem řekl, je to poměrně velmi malý podíl celkové spotřeby vody, celkového stočného, zanedbatelný téměř.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce z hnutí ANO se jen v Praze ročně při splachování toalet vyplývá 12 miliard litrů pitné vody, což by celé Evropě stačilo na pití na 5 dní. Jak se dá tento problém plýtvání vodou na splachování podle vás řešit?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

No, tak jediným možným řešením jsou chytré přístroje, v tomto případě chytré splachovací přístroje, které použijí velmi malé množství vody na rozdíl od těch, od těch současných, které jsou stále používány. My nedokážeme zatím, z ekonomických důvodů je to nemožné, zajistit dvojí rozvod po domech, místní rozvody jsou velmi, velmi drahé a v tom rozvodu, který existuje jediném, je pouze, pouze pitná voda v tom veřejném vodovodu, takže z ekonomického důvodu je to téměř nemožné.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Když jste, pane Baráku, zmínil, že tím jediným technickým problémem podle vás je, jak vyčistit tu případnou dešťovou vodu, která by se používala ke splachování, protože by tam mohlo být nějaké riziko kontaminace, tak co je k tomu potřeba, aby tento problém byl vyřešen, jak to udělat?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Tak v České republice, v Praze už je několik domů, které využívají dešťovou vodu pro splachování. Je to systém, který vyžaduje určité přečištění a určitou chemickou úpravu té pitné vody tak, aby byla zajištěná její nezávadnost.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Čili měla by ta dotace nebo ta dotační výzva směřovat i tímto směrem, aby motivovala lidi tento systém si pořídit?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

To se domnívám v tuto dobu není možné, protože ty systémy jsou poměrně drahé.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Kolik to tak stojí zhruba, dá se to vyčíslit?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

No, tak já vím, že ta návratnost u těch domů, které ten systém mají, je zhruba 12 let, takže si představme cenu nemovitosti, cenu bytu v bytových domech a návratnost 12 let, čili je to rozhodně otázka na jeden dům milionu korun.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Jak jsem se dočetl na serveru iDNES, tak vodárenské sdružení ve svém prohlášení nedávno uvedlo, teď cituji: „Není možné připustit, aby náklady spojené s odváděním a čištěním takto produkovaných odpadních vod byly přenášeny na ostatní uživatele veřejné kanalizace, “ konec citace. To tedy znamená, že na ty příjemce z těch dotací z projektu Dešťovka by dopláceli všichni ostatní, kteří nejsou těmi příjemci?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

No, teoreticky to tak může být, ale jak jsem říkal, to množství vody, které z Dešťovky přijde do kanalizace, je zanedbatelné, minimální. My máme na mysli především to v případě dešťové vody, že ze zákona o vodovodech, kanalizacích vyplývá, že určité, určité subjekty, to znamená, to jsou vlastníci dálnici, silnic, místních a účelových komunikacích veřejně přístupných, ploch drah celostátních, to je železnice a regionálních a potom domů určených k trvalému bydlení a domácností, ještě tam jsou i, to je takové zajímavé, zoologické zahrady mají výjimku ze zákona a neplatí za stočné, neplatí za tu dešťovou vodu. Za tu platí všichni ti, kteří jsou připojeni, to znamená, v tom vidíme to nesprávné řešení, v udělení výjimek právě vlastníkům těch zmíněných nemovitostí a domů. Všichni ostatní platí tu vodu, která proteče kanalizací do čistírny a za vyčištění právě za tyto subjekty. My říkáme každý znečišťovatel v tomto případě by měl platit. Všem současně připojeným spotřebitelům na kanalizace by se tím pádem zlevnilo stočné zhruba o jednu třetinu. Struktura těch příjmů by v objemu zůstala stejná, změnil by se pouze počet plátců, ten by vzrostl.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Vlastimír Karlík z organizace Arnika v České televizi řekl, že podpora využívání dešťové vody je důležitá a přínosná, že pomáhá nejenom proti suchu, ale například může přispět k menším následkům i po přívalových deštích a řekl: „Zadržuje to vodu, která by jinak odešla do vodních toků či kanalizace.“ Souhlasíte s tím?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Samozřejmě, a to je i za tím naším prohlášením. My bychom rádi, aby ta výjimka byla odstraněna a všichni ti vlastníci nemovitostí a domů a objektů, kteří mají platit, se začali řádně starat o tu dešťovou vodu. Nikdo by nechtěl, aby se mu náklady zvýšily, protože by začali s výstavbou retenčních a jímacích zařízení, která, v kterých by se voda dešťová zadržela a postupně někdy řízenou regulací by se jímala, jímala do půdy, tím samozřejmě by se velmi významně zvýšilo zadržení vod v krajině.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Jak to udělat?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

No, je to zrušit tu výjimku v tom zákoně o vodovodech a kanalizacích a donutit, aby všichni vlastníci nemovitostí, z kterých stéká dešťová voda do kanalizace a je vyčištěná, aby za to platili, aby za ně neplatili ti všichni, kteří jsou dosud připojeni na kanalizaci.

Michael ROZSYPAL, moderátor

To by pomohlo podle vašeho názoru?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

No, rozhodně. Vezměme si příklady z Německa, tam je to zpoplatněno a všichni se staraj, aby té dešťové vody přiteklo na čistírnu co nejméně. Vodu zadržují různým způsobem, především tou řízenou retencí.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Šéf vodárenského sdružení František Barák je hostem v dnešním Interview Plus. Pane Baráku, vy jste pro Mladou frontu DNES před pár dny řekl: „V České republice nepotřebujeme s vodou šetřit, mám tím na mysli omezovat komfortní spotřebu, ale neumíme s ní hospodařit.“ Není přece jenom dobré vždycky k šetření vyzývat?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

No, samozřejmě, ale tak se chová každý. Každý rozumný člověk vodou šetří. Ale já jsem měl na mysli ten vodárenský, vodárenský režim, ten komfort. My se nepotřebujeme zříkat toho, abysme měli na člověka 100 litrů pitné vody denně, abychom se sprchovali kdykoliv, potřebujem, abychom použili toaletu kdykoliv potřebujeme, proto máme vody dostatek, jenom musíme zadržet ty srážky. Tam je ještě jedno, co jste začal, jste nedokončil. Já říkám, my s ní neumíme hospodařit, betonujeme, asfaltujeme a zanedbali jsme výstavbu jakýkoliv zádržních míst, retenčních míst.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Když zůstaneme u toho špatného nebo nedostatečného hospodaření, tak krom výstavby těch přehradních nádrží, jak už jsme o tom mluvili, jaká další opatření by pomohla?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

No, tak těch opatření je celá řada. Za prvé Česká republika nemá dlouhodobou vodohospodářskou strategii, tady není žádná 50letá strategie, která by jasně stanovila, jakým způsobem budou chráněny a rozvíjeny zdroje, jak se o ně budeme starat, jak budou realizovány lesní plány. Nemůžeme neustále vysazovat jehličnaté lesy, které nedokáží zadržet vodu. Jasné osevní plány, jaký komplex povolání termálních vrtů. Jak se budeme chovat v aglomeracích, jaké budeme regulovat odvody vod z těch zpevněných nepropustných ploch a tak dále, je to celý komplex, který by měl být dlouhodobý a nemůže potom docházet k tomu, že při střídání vlád dochází, dochází potom k jakési okamžité operativě a jsou plněny zcela nové, nové dílčí úkoly ve vodárenství.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Vidíte v tomto směru nějaký pozitivní trend, že se ta situace v posledních letech lepší?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

No, domnívám se, že právě ty okolnosti, které jsou spojeny s možným suchem a s řešením krizových okolností souvisejícím s suchem, nás vedou k tomu, že se začínáme vodou stále více zabývat. Nezapomeňme ovšem na to, že to, jak jsem zmínil zpočátku, rychlým jediným opatřením je tu vodu zadržet na území naší země a já jako nejrychlejší opatření vidím výstavbu nových velkých přehradních nádrží, které dokážou zadržet srážky.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Když jsme vysílali speciál Českého rozhlasu Plus k tomuto tématu mezi 10. a 11. hodinou, tak zhruba před hodinou v našem vysílání Vojtěch Kotecký, analytik z centra Glopolis řekl, že vidí pozitivní změnu v tom, jak se v České republice přistupuje k vodě a suchu, že za posledních několik let vznikla řada iniciativ, které tu situaci pomáhají zlepšovat a mluvil mimo jiné i o tom projektu Dešťovka. Vidíte to stejně, že se ta situace v Česku lepší?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Tak samozřejmě zvětšuje se a zlepšuje se i vědomost a osvěta o vodárenství, o problematice, o problematice vody a tím nemyslím jenom na pitnou vodu, ale myslím i na tu vodu, kterou potřebujeme v průmyslu a v zemědělství. Čili lidé si uvědomují stále více, že zde určitá, určitá možnost problémů při zásobování vodou a určitá možnost spojená se suchem, určitá krize spojená se suchem je a ty iniciativy vedou k návrhům na jejich řešení.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Ano, ta vaše slova potvrzují i data průzkumu pro portál Voda základ života, podle kterého vnímá sucho jako nebezpečí 76 % lidí v České republice, uvedl to web ministerstva životního prostředí.

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Ano, to já jen mohu potvrdit i z práce ve vodárenské společnosti, kdy stále více dotazů směřuje na to, zda máme dostatek zdrojů a zda budou pokračovat plynulé zásoby, zásobování obyvatel vodou.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL už před časem, před několika měsíci kritizoval, že v posledních 20 let se investovalo hlavně do protipovodňových opatření a riziko dlouhodobého sucha se přehlíželo. Má v tom pravdu?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

No, rozhodně. Tady se tím suchem až do té doby, než určité problémy nastaly, nezabýval nikdo, žádná koncepce řešení sucha zde nebyla.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Řekl byste, že ten zlom nastal v tom roce 2015?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

No, možná už v roce 2013, 14 se začalo hovořit o možných důsledcích sucha v České republice.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Nejsou ale ta řešení protipovodňových opatření i boje proti suchu vlastně provázána, není to jedno a totéž?

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

No, tak jedno a totéž to není. Spojuje je samozřejmě voda, ale v tom případě protipovodňových opatření se snažíme chránit se před tou vodou a naopak při řešení otázek sucha se k té vodě chceme dostat. Bylo by dobré samozřejmě, kdyby šlo svázat řadu těch opatření a řadu těch návrhů tak, aby z těch prospěchů, jsou-li nějaké, z těch povodňových situací mohlo těžit i, mohlo těžit i vodárenství, to znamená, zvýšily by se a zlepšily by se zdroje na výrobu pitné vody, ale to se zase vracím k těm přehradám a tam zase to řešení je zásadní a jediné.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Říká předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací František Barák. Děkuji, že jste byl hostem v Interview Plus.

František BARÁK, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací

Děkuji.

Michael ROZSYPAL, moderátor

Od mikrofonu se loučí Michael Rozsypal.

Zdroj: český rozhlas Plus,. foto (František Barák) Naše voda – Nina Havlová

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace