Fotoreportáž: Přehrady Láz a Pilská v CHKO Brdy v zimě

27. ledna 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

sníh Pilská - IMG_1829

I když nemají přehrady obecně ve veřejnosti zrovna pozitivní image, představují některé z nich ojedinělé památky na využití vody v naší historii, například při někdejší těžbě stříbra na Příbramsku. Dvě z nich navštívila i redakce portálu Naše voda a připravila z této návštěvy tradiční fotoreportáž.

Jde o nepříliš známé přehrady, které jsou součástí Chráněné krajinné oblasti Brdy a které patří k nejstarším na území ČR. Přehrada Láz je dokonce vůbec nejstarším dílem v péči státního podniku Povodí Vltavy, od jejího vzniku uběhne v příštím roce 200 let. Láz je také jedním z mála děl, kde je dodneška zachováno 60 metrů původní štoly ražené ve skále (je to oficiální technická památka), která není zpevněna betonem a v níž tak lze vidět na vlastní oči žíly různých nerostů, z nichž se skalní masiv skládá, například manganu. Celkový objem nádrže Láz je téměř milion kubíků (0,958 mil. m3), zatopená plocha pak činí 17,38 hektaru. K přehradě nebyl po řadu let možný přístup, neboť se nacházela ve vojenském prostoru. Díky tomu je její okolí kompletně zalesněno a opět díky tomu „je voda v nádrži kyselá s velkým obsahem humusových látek, s minimální přítomností ryb“.

O něco větší a mladší je pak přehrada Pilská, která byla propojena s níže položenou Lázskou nádrží korytem, které od Lázu dále pokračovalo velkým obloukem až na Březové Hory v Příbrami. Tudy byla vedena voda pro důlní a hutní provozy povrchovými kanály, tzv. Struhy. Jsou to kanály, které byly opevněny kamennými stěnami uloženými do jílového lože. Kanály využívaly pro odvod vody rozdíl v nadmořské výšce, který mezi nádržemi a Příbramí činí cca 100 výškových metrů. Struhy o délce cca 17,5 kilometru jsou u nás také zcela ojedinělou technickou památkou. Jejich provoz a údržba skončila pravděpodobně v roce 1960 nebo 1961, spolu s ukončením činnosti vodního kola dolu Drkolnov, které přestalo plnit svou poslední úlohu: čerpat z hlubin pitnou vodu pro Příbram. V dalších desetiletích následovalo v hůře přístupných úsecích pozvolné zarůstání kamenného koryta vegetací a docházelo tak k pomalému rozpadu. Naproti tomu jinde byly struhy degradovány na pouhý příkop u silnice, přičemž na jejich osobitost nebyl brán při později prováděných pracích zřetel.

Přehrada Pilská se začala stavět v roce 1849 a její původní název byl Sofiin rybník (znám také jako Žofínský po arcivévodkyni Žofii). Se stavbou je přitom spojen fenomén takzvaných „dusacích písní“. Stavba se totiž prováděla ručně, stovky lidí přitom takzvanými „tlouky“ zatloukali přivážený jíl a do rytmu jim při práci vyhrával flašinet, aby všichni měli stejný rytmus. Podle kronik ale nebyly „dusací písně“ použity poprvé při stavbě Pilské, ale již dříve při stavbě vodního díla Láz. Zdá se však, že ani rytmické dusání nepomohlo. Poté, co začala být přehrada v únoru 1854 napouštěna, došlo k jejímu protržení s katastrofickými následky pro obec Bohutín ležící pod přehradou. Od té doby prošla Pilská celou řadou rekonstrukcí, poslední významná proběhla v letech 1983 – 1984. Dne 31. prosince 1985 byla nádrž poprvé v historii naplněna a voda začala přepadat přelivem. Původní účel  – dodávat v soustavě s Lázským rybníkem užitkovou vodu do stříbrných dolů v Březových Horách ale mezitím pominul, takže dnes je vodní dílo Pilská spolu s okolními brdskými nádržemi vodárenskou nádrží pro Příbram. Její celkový objem činí 1,87 milionu kubíků a zatopená plocha 22,55 hektaru.

Pro milovníky historie a zajímavostí přinášíme na závěr také úryvek z textů zmiňovaných „dusacích písní“: …“Husarovi se ztratila sestra, dcera španělského krále. Sedm let ji hledá. Přijde k šenkýřce, která princeznu buď ukradla, nebo od lupičů koupila. Ona jen se otočí, husar za ní poskočí a ona mu odpoví. Ne tak ne tak husare, jsem z rodu šlechtického, když jsi z rodu šlechtického, tak mi oznam z kterého. …“. Názvy písní lze najít také v knize „Po stopách utrpení a slávy hornictva na Příbramsku“, například šlo o písně „Nesmí sobě žádný voják na svém živobytí zakládat,“ nebo „Římský císař František poslal od své armády“, či „O ztracené princezně“.

Naše voda, foto a fotoseriál Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Vodovody a kanalizace