Extrémní sucho oslabilo stromy na severní Moravě

16. května 2016 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Prevence povodní, voda v krajině

Lesy ČR - lapák na kůrovce

Nedostatek srážek a nadprůměrné zimní teploty způsobily, že se po loňském horkém létě nedoplnila v půdě zásoba vody, a to zejména na severní Moravě. Poukázala na to dnes mluvčí státního podniku Lesy České republiky (Lesy ČR) Eva Jouklová.

V regionu tak podle mluvčí chřadnou stromy, které napadá houba václavka a množí se hmyzí škůdci včetně kůrovců. Jejich rojení začalo v květnu, vrcholit bude v létě. Lesy ČR připravily 236 tisíc lapáků a lapačů. V zimě se obvykle vyrovná případný nedostatek vody v půdě z léta. Letos se to podařilo na většině území České republiky, kromě severní Moravy. Zejména smrkové porosty jsou tam oslabené a chřadnou. Smrk má totiž své kořeny těsně pod povrchem půdy, kde je nedostatek vláhy největší. Slabé a nepravidelné srážky navíc probouzí k aktivitě škodlivé činitele jako například houbu václavku. „Za normálních podmínek způsobí hnilobu dřeva. U stromů oslabených suchem se však rozvíjí mezi lýkem a dřevem a zdecimovaný strom většinou napadnou ještě kůrovci,“ vysvětluje výrobně technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický.

Stromům loni neprospěl ani semenný rok. Silné kvetení a rozvoj šišek je rovněž oslabily. Nastal tak jev, který popisují učebnice ochrany lesa, takzvané sekundární šíření škůdců. Ti napadají již výrazně oslabené stromy. Stejné množství kůrovců tak dokáže v krátké době napadnout daleko větší množství stromů než v době, kdy jsou stromy zdravé a silné. Teplé počasí navíc způsobilo, že se namnožily minimálně tři generace lýkožrouta smrkového i severského. „Podnikáme všechny kroky proti šíření kůrovce. Je to naše letošní priorita,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád. Státní lesníci tak letos instalovali 200 tisíc lapáků a 36 tisíc lapačů, do obranných opatření stát investoval 130 milionů korun.

Podle lesníků se nejedná o typickou kůrovcovou kalamitu. „Ta naposledy nastala v roce 2008 po orkánu Kyrill. Kůrovci tehdy napadali polámané stromy. Nyní hubí stojící stromy, které trpí nedostatkem vody a jsou oslabované dalšími škůdci,“ dodává Václav Lidický. Rojení kůrovců letos začalo kolem 8. května, tedy o 14 dní později, než je obvyklé, a to díky nízkým teplotám. Tisíce lapáků i lapačů denně lesníci kontrolují. „Zatím se plní pomalu, další desítky lapáků jsme doplňovali jen na Znojemsku, kde je teplo. Vzhledem ke střídavému počasí se kůrovci teprve rojit začínají a další stromy tak nejsou napadeny. Situace na severní Moravě je samozřejmě jiná,“ uvedl Szórád.

Lesy ČR hledají i další cesty, jak se obdobné situaci do budoucna vyhnout. „S ohledem na prognózy vývoje klimatu zakládáme nové porosty ve směsích více dřevin – v nižších polohách to jsou zejména listnáče – duby, javory, lípy, habry, topoly, na suchých a v chudých stanovištích uplatňujeme borovice. Využíváme i zdomácnělé dřeviny jako je douglaska,“ uzavírá Szórád.

Naše voda, foto Lesy ČR

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy