Evropské environmentální organizace kritizují Polsko za „masakr stromů“

25. dubna 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

les dřevo

Počátkem tohoto roku vešel v Polsku v platnost zákon, který polská média překřtila na Lex Szyszko podle jména jeho navrhovatele – ministra životního prostředí Jana Szyska. Jak dnes informoval Martin Gillár z Nadace Partnerství, důsledkem může být „masakr stromů“.

Neziskové organizace v Polsku popisují dění v posledních čtyřech měsících jako masakr stromů a upozorňují na nevratné poškození životního prostředí v Polsku. Po několika měsících protestů se podařilo prosadit v zákoně alespoň dílčí změny, které by měl brzy podepsat polský prezident. K dění v Polsku nyní vydaly společné komuniké významné evropské environmentální organizace.

„Lex Szyszko se svým významem podobá nedávnému hlasování o zákonu na ochranu přírody u nás, jen s tím rozdílem, že u nás byl uzákoněn smysluplný návrh bez skrytých změn. V Polsku chtěli snížit byrokracii, a tak si odhlasovali, že na svých pozemcích mohou lidé kácet stromy bez omezení. A vedlo to k neuvěřitelnému úbytku zeleně,“ vysvětluje Michal Veselý z Nadace Partnerství a zároveň ředitel asociace středoevropských nadací Environmental Partnership Association. Změny v zákoně by nyní měly dát možnost úřadům kácení zakázat. „Pokud budete chtít na svém pozemku kácet a strom bude mít ve výšce sto třiceti centimetrů určitý obvod, budete muset záměr nahlásit a úřad má dva týdny na to, aby vám to případně zakázal. Pokud tak neučiní, má kácení automaticky zelenou,“ doplňuje Veselý, s tím že tuto změnu se nenápadně do návrhu zákona vložili sami poslanci. „Původní návrh s žádným minimálním obvodem nepočítal. Když strom pokácíte a dřevo uklidíte, nikdo vám nedokáže, jaký měl strom obvod v dané výšce.“

V komuniké organizací, které zastupují vlastníky půdy, lesnické organizace, evropské environmentální nadace a další organizace se například píše, že je třeba se o stromy postarat, protože mají obrovský vliv na mikroklima, čistí vzduch, mají vliv na záplavy, pomáhají při boji proti klimatickým změnám.

Polské stromy jsou navíc důležitou součástí kulturní historie Polska. „Nepochybuji o tom, že jedním z důvodů vítězství polského Dubu Josef v anketě Evropský strom roku, byla i obrovská angažovanost Poláků právě kvůli zmiňovanému zákonu,“ doplňuje Michal Veselý.

Znění komuniké

European Landowners Organization (ELO), Environmental Partnership Association (EPA) a organizátoři ankety Evropský strom roku (ETY) volají po odpovědném hospodaření se stromy a živými ploty v Polsku.

ELO, EPA a ETY vyzývají k odpovědnému zacházení se stromy a živými ploty ve světle změn polských zákonů v posledních měsících, zejména pak máme na mysli tzv. Lex Szysko. Jakožto zástupci majitelů pozemků a lesů, evropských environmentálních nadací a různých organizací podporujících ochranu přírody bojujeme za odpovědný management přírody, speciálně pak stromů a živých plotů, které jsou přírodními habitáty pro nejrůznější druhy ptáků, opylovačů a dalších chráněných i běžných druhů živočichů.

I s poukazem na letošní oslavy pětadvaceti let od vzniku Habitats Directive (Směrnice o stanovištích) a v době čím dál větších dopadů změn klimatu na život člověka i přírodu, věříme, že o stromy je třeba pečovat více než kdy jindy – čistí vzduch, pomáhají nám bojovat s klimatickými změnami, nabízejí útočiště živočichům. V Polsku jsou navíc stromy důležitou součástí historie – jako příklad můžeme uvést Dub Josef (Wiśniowa, Polsko), vítěze ankety Evropský strom roku 2017, který sehrál významnou roli při záchraně židovské rodiny během druhé světové války. Takových stromů s vlastním příběhem je v Polsku mnoho a často ovlivňují a také obohacují životy místních obyvatel.

Ačkoliv jedním z našich úkolů je bojovat za práva vlastníků půdy (ELO), v žádném případě nepodporujeme takové kácení stromů, jako jsme tomu svědky v Polsku. Podle našeho názoru mají změny zákonů, stejně jako všechny nové zákony, ještě před vstupem v platnost, zohledňovat stanovisko různých zainteresovaných stran. To vyžaduje nástroje, jako jsou veřejná projednání a demokratický proces, v němž mají zainteresované strany dostatek času na projednání kompromisu a zajištění nejlepší úrovně jakýchkoli zákonů, které ovlivňují kvalitu života všech občanů.

Tak lze také dosáhnout právní stability, která je jedním z nejdůležitějších požadavků pro každého podnikatele, včetně sektoru územního plánování. Pouze to zaručí správnou integraci udržitelného rozvoje do komerčních investic. Pokud čelíme takovým výzvám, jako je přizpůsobení se změně klimatu ve venkovských oblastech nebo kritické znečištění ovzduší v městských oblastech, musíme zodpovědně jednat, abychom dalším generacím předali naši planetu v co nejlepším možném stavu.

Dne 19. dubna 2017

Zdroj: Nadace Partnerství, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy