Evropská Unie doporučuje ČR vyšší aktivitu v oblasti vodohospodářství

19. srpna 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

SOVAK - Oldřich Vlasák

Při naplňování Rámcové směrnice (EU) o vodě (RSV) by měla ČR zlepšit celou řadou činností ve vodohospodářské oblasti. Vyplývá to z „Doporučení EU pro ČR“, které dnes prezentovalo na setkání s novináři Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK).

Stručný výtah doporučení uvádí následující přehled:

zajistit dobrou koordinaci mezi státní správou a dalšími zúčastněnými stranami s cílem zefektivnit plánování a realizaci programů opatření;

zajistit, aby v 2. plánu povodí byly přijaté programy opatření založeny na spolehlivém posouzení stavu vodních útvarů (jasné stanovení rozsahu zátěží, opatření k jejich úplnému vyřešení a podíl těchto opatření) a souvisely s relevantními zátěžemi. Aktualizované plány povodí by měly obsahovat vysvětlení souvislostí mezi zátěžemi, stavem a příslušnými opatřeními;

zlepšit operativní monitorování vodních útvarů při ověřování výsledků analýz zátěží a jejich vlivu, např. měla by být řešena souvislost mezi hydromorfologickými tlaky a jejich dopadem na vodní útvary. Kromě toho by Česká republika měla podat jasné vysvětlení vztahu mezi znečištěním nebezpečnými látkami a jejich zdroji. Česká republika by měla zvážit potřebné změny v operativním monitorování a odhalit tak možnosti znečištění nebezpečnými látkami;

zajistit, aby plány povodí jasně identifikovaly nedostatky, které jsou překážkou pro dosažení dobrého stavu a aby programy opatření byly plánovány a realizovány s cílem tyto nedostatky řešit. V případě všech velkých problémů hospodaření s vodou musí být zjištěný dopad jasně rozdělen na zdroje a na oblasti/původce zodpovědné za takové zatížení;

při posuzování opatření týkajících se konkrétních znečišťujících látek povodí vycházet v 2. plánech povodí z vhodných norem environmentální kvality (NEK);

posoudit vhodnost dalších cílů a opatření potřebných pro chráněné oblasti (živočišné druhy a jejich stanoviště, pitná voda, přírodní koupaliště) a začlenit je do 2. plánů povodí;

v 2. plánech povodí konkrétně stanovit termín splnění cílů RSV. Výjimky by měly být náležitě odůvodněny na úrovni vodního útvaru a zvláště pak nové změny musí být v 2. plánech povodí v souladu s článkem 4.7 RSV;

součástí 2. plánů povodí budou jasně posouzené vodní útvary nevyhovující dobrému stavu kvůli zemědělské zátěži z difúzních zdrojů znečištění dusíkem a pesticidy, které byly identifikovány jako hlavní zátěž ze zemědělství v České republice. Česká republika by měla začít uplatňovat opatření týkající se omezení difúzních zdrojů znečištění vně oblastí ohrožených dusičnany a zároveň zlepšit řízení hydromorfologické zátěže ze zemědělství. Česká republika by měla podávat hlášení o kvalitě jezer;

zkontrolovat do jaké míry jsou dostačující stávající opatření na zavádění Směrnice o dusičnanech (SD) při řešení zátěže ze zemědělství. Dále by Česká republika měla podle § 11.3.h RSV zajistit, aby byla zavedena základní opatření pro omezení dalších nebezpečných difúzních látek – např. fosfátů, pesticidů. Tato opatření by měla být konkrétní, mít jasný právní rámec a měla by zahrnovat vhodná doporučení, dohled a inspekční režim s cílem zajistit jejich účinné provádění. Kromě základních opatření by měla být jasně stanovena další opatření potřebná pro dosažení dobrého stavu. Dále by mělo být stanoveno, která z těchto opatření budou obsažena v druhém programu opatření a jaké peněžní prostředky budou k tomu použity. V tomto ohledu EU očekává jasné odkazy v Programu rozvoje venkova (PRV). PRV České republiky navrhuje velké investice do odvodňovacích opatření, která by mohla vést ke zhoršení stavu. Musí být zajištěna shoda s § 4.7;

zajistit soulad metodiky ekologických průtoků (tzv. minimální zbytkový průtok) s environmentálními cíli RSV (dobrý ekologický stav nebo potenciál);

poskytovat informace o budoucích a stávajících opatřeních zaměřených na řešení hydromorfologické zátěže vzniklé v důsledku vodohospodářské činnosti, využívání vodní energie, spotřeby domácností a dalších souvisejících oblastí. V 2. plánech povodí nastavit adekvátní nápravná opatření (především vypracovat strategii pro zřízení rybích přechodů a zajištění konektivity toků);

podat adekvátní vysvětlení k novým hydromorfologickým změnám (např. novým vodním elektrárnám, odvodnění atd.), řádně posoudit alternativní řešení a zavést všechna potřebná zmírňující opatření;

zvážit a upřednostnit používání zelené infrastruktury a/nebo opatření na přirozené zadržování vody představující různorodý environmentální (zlepšení kvality vody, protipovodňová ochrana, zachování přírodních stanovišť atd.), sociální a hospodářský přínos, který může být v mnoha případech nákladově efektivnější než šedá infrastruktura;

zajistit řádné posouzení chemického stavu svých podzemních vod, a pokud jsou normy kvality uvedené v příloze I Směrnice o podzemních vodách nedostatečné, splnit environmentální cíle pro ekosystémy závislé na podzemních vodách. Česká republika by měla stanovit přísnější limity pro hodnoty dusičnanů a pesticidů (bod 3 přílohy I směrnice 2006/118/EC);

v 2. plánech povodí jasně stanovit základní opatření tak, aby bylo možné jednoznačně posoudit potřebu dalších opatření, např. Česká republika by měla poskytnout veškeré informace o úrovni souladu a o harmonogramu pro dosažení úplného souladu se směrnicí 91/271/EEC (§ 15 a následující) a o tom, jaká opatření nad tento rámec jsou nezbytná pro dosažení dobrého stavu a jaká z nich budou obsažena v 2. plánech povodí.

provést úplnou ekonomickou analýzu používání vody včetně výpočtu environmentálních nákladů a nákladů na využívané zdroje. Česká republika by měla přehodnotit přístup k osvobození od poplatků za vodu v době sucha a tuto problematiku by měla zahrnout do 2. plánů povodí;

provést analýzu efektivnosti nákladů na potenciální opatření (dobrovolná nebo povinná) potřebná pro dosažení environmentálních cílů. Efektivita zavedených opatření bude muset být prokázána při posuzování stavu/potenciálu vodních útvarů v 2. plánech povodí. Dostupné finanční prostředky EU (např. PRV, strukturální a investiční fondy, Integrované projekty LIFE a Horizont 2020) musí být využity co nejlépe za účelem zavedení Programu opatření. Poté budou v programových dokumentech (dohody o partnerství, operační programy,  PRV) nastaveny vhodné priority nové evropské politiky financování pro období 2014 – 2020.

Zdroj: SOVAK ČR, ilustrační foto ze setkání s novináři: Naše voda – Nina Havlová (ředitel sekretariátu SOVAK ČR Oldřich Vlasák)

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Vodovody a kanalizace