Europoslanci odhlasovali stropy pro biopaliva

18. ledna 2018 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

pole - kukuřice - IMG_8912

Konec biopaliv z palmového oleje a zastropování podílu pohonných hmot vyrobených z řepky, kukuřice a dalších potravinových plodin. Tak zní podle portálu euractiv.cz dohoda europoslanců o budoucnosti biopaliv v EU.

Biopaliva z palmového oleje v EU skončí, a to již v roce 2021. Europoslanci to odhlasovali na posledním plenárním zasedání, při kterém se zabývali novou legislativou pro obnovitelné zdroje energie. Další novinka, na které se Evropský parlament dohodl, se týká biopaliv vyráběných z potravinových plodin, tedy z řepky, kukuřice a cukrové řepy. Takzvaná biopaliva první generace se sice budou v EU používat i nadále, členské země je však nesmí používat ve větší míře, než v jaké tomu bylo dosud. Každá členská země bude mít svůj „strop“ pro biopaliva určený na základě toho, jaký podíl v dopravě tyto pohonné hmoty tvořily v roce 2017. Strop však nesmí přesáhnout 7 %.

Podle organizace Oxfam, která bojuje za odstranění chudoby a nerovností, však nastavení národních limitů pro biopaliva z potravinových plodin není řešením. Využívat potravinové plodiny k výrobě pohonných hmot na místo jídla je podle nich špatné. „Biopaliva, která nyní EU podporuje, způsobují ve skutečnosti mnohem větší skleníkový efekt a zároveň mohou způsobit vyšší ceny potravin,“ argumentoval Marc-Olivier Herman, šéf sekce Oxfam pro ekonomicky spravedlivou politiku. Jedinou správnou možností je podle Oxfamu princip „žádné jídlo pro paliva“.

Evropská farmářská organizace COPA-COGECA uvádí, že na výrobu biopaliv se využívá 2,5 % zemědělské půdy EU. Hlavním biopalivem, které se v ČR využívá, je bionafta na bázi řepky. Ta je také podle Českého statistického úřadu druhou nejrozšířenější plodnou v ČR a vloni se pěstovala na 16 % osevní plochy. Ročně se jí sklidí až 1 250 tisíc tun, čímž se řadí na páté místo v celé EU hned za Francii, Německo, Polsko a Velkou Británii. Ne všechna řepka je však používána na výrobu biopaliv. Podle ministerstva zemědělství je využívaná hlavně v potravinářství a na pohonné hmoty se přemění zhruba třetina úrody. Další biopaliva v ČR vznikají z kukuřice, cukrovarské řepy a z obilí.

Verze schválená europarlamentem však není konečnou. O finální podobě legislativy budou europoslanci jednat s Evropskou komisí a Radou. Podoba nové legislativy se tak ještě může změnit. Původně byla Komise směrem k biopalivům první generace přísnější a do roku 2030 chtěla jejich strop ze 7 % snížit na 3,8 %. Taková změna však Evropským parlamentem neprošla. Rada EU složená ze zástupců členských zemí se zase shodla pouze na 7 % stropu bez limitů pro jednotlivé členské země na základě jejich předchozího využívání biopaliv.

Zdroj: euractiv.cz (redakčně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (kukuřice)

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy