EU přispěje na boj proti povodním

Aktualizováno 25. července 2014 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Přehrady a vodní díla

Čabárna - IMG_6576_zmens

Povodně a záplavy si v ČR od druhé poloviny devadesátých let vyžádaly téměř 120 lidských životů a poškodily majetek za skoro 200 miliard korun. Připomíná to deník Lidové noviny s tím, že investice do protipovodńové ochrany budou pokračovat v také v Programu rozvoje venkova.

Deník připomíná analýzu ministerstva zemědělství, podle které je příčinou špatný stav lesů a půdy, která nedokáže dostatečně zadržovat vodu. Nový Program rozvoje venkova na příštích pět let proto navrhuje, aby stát z vlastních peněz i prostředků čerpaných z Evropské unie podporoval protipovodňová opatření. K těm patří výstavba nových retenčních nádrží a oprava stávajících, zkapacitnění koryt vodních toků, zabezpečení břehů, protierozní opatření na drobných tocích a v jejich povodích, stabilizace strží, zábrany sesuvů půdy nebo hrazení bystřin.

„Z analýzy vyplývá, že je nezbytné zvýšit retenční schopnost krajiny z důvodu nejen snížení škod způsobených povodněmi, ale i jako prevence před nedostatkem vody v obdobích s nižšími srážkovými úhrny,“ zdůvodňuje Program rozvoje venkova. Schopnost půdy zadržovat vodu oslabilo špatné hospodaření. Zásahy do krajiny byly uspíšeny také minulými povodněmi. Kvůli nim byly toky často změněny do podoby kanálů, aby co nejrychleji odvedly záplavové přívaly. Koncepce přitom uvádí, že právě zrychlený odtok vody vede k vysychání některých oblastí. Ministerstvo zemědělství upozorňuje i na negativní dopady klimatických změn. V jejich důsledku je podle něj nutné v budoucnosti očekávat další erodování zeminy nebo dlouhá období sucha, po nichž budou následovat prudké přívalové deště. Nedostatek vody podle analýzy trápí hlavně jižní Moravu a Rakovnicko, což se negativně projevuje ve výnosech farmářů a pěstitelů. Do budoucna lze ale čekat, že minimální průtoky nebudou pokryty ani v dalších regionech. Kromě zemědělské krajiny přišly o schopnost zadržet větší množství vody i lesy. Také zde je na vině člověk se svými zásahy do přírody. Negativně se projevuje nevhodná druhová, prostorová a věková skladba některých porostů. Tím se zvyšuje náchylnost k jejich poškození v důsledku extrémních klimatických jevů, jako jsou vichřice, povodně, zvyšování teplot či dlouhá období sucha. Důvodem, proč jsou lesy tak „křehké“, je snaha o zvýšení jejich produkce spolu s poptávkou po snadno zpracovatelném dříví z jehličnatých stromů, tvrdí analýza.

Kvůli boji proti povodním bude ministerstvo zemědělství podporovat rolníky a lesní hospodáře, kteří se přihlásí s projektem, jenž pomůže zlepšit schopnost krajiny zadržet vodu. Plán je součástí nového Programu rozvoje venkova, v němž je více než 80 miliard korun pro podporu zemědělství a ekologie. Tři čtvrtiny finančního příspěvku statkářům budou pocházet z Evropské unie, zbylou část doplatí Česká republika.

Zdroj: Lidové noviny, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Voda a naše peněženka