EU požaduje přesun regulace cen vody na Energetický regulační úřad

29. května 2012 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Voda a naše peněženka

IMG_1151_Barak_Randova_Puncochar

Pokud ČR podlehne tlaku Evropské Komise a zavede novou instituci na regulaci cen vody, musí se připravit na další armádu úředníků a poradců. V průběhu mezinárodní konference Voda fórum 2012 to uvedl předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) František Barák.

Zřízení nezávislé regulační instituce v ČR požadují pod ČR představitelé DG Regio pro dotační politiku z Evropské komise. Podmiňují tím získání evropských dotací pro české vodárenství v novém programovacím období 2014–2020. Ministerstvo životního prostředí navrhuje tuto situaci řešit přesunem kompetencí v oblasti kontroly cen vody na Energetický regulační úřad. V ČR přitom působí přes 5300 vlastníků vodárenské infrastruktury. Nová instituce by musela být schopna v závěru roku prověřit kalkulace cen vodného a stočného ve všech těchto případech. Například největší vodárenský regulační úřad ve Velké Británii reguluje pouze 25 vodárenských společností a přitom zaměstnává 40 zaměstnanců a řadu konzultantů.

“Navrhovaná forma regulace nemá v ČR ani v zahraničí obdobu. Například Český telekomunikační úřad či Energetický regulační úřad prověřují řádově nižší počet společností. A přitom reálným výsledkem jejich působení jsou jedny z nejvyšších cen telekomunikačních služeb v Evropě a ceny energie srovnatelné s Německem,” upozorňuje Barák. Zásadním problémem navrhovaného řešení také je, že regulační instituce by měla převzít stávající kompetence měst a významně tak omezit jejich možnost rozhodování nejen o výši, ale i struktuře cen vodného a stočného.

V součastné době regulace vodárenství spadá do kompetence tří ministerstev: zemědělství, životního prostředí a ministerstva financí. Regulace cen vody patří do kompetence ministerstva financí, které ve svém věstníku stanovuje způsob kalkulace cen vodného a stočného a definuje oprávněné náklady a přiměřený zisk, které se do ceny vody mohou započítat. V tomto roce platí aktualizovaná verze, reflektující mimo jiné i řadu připomínek právě ze strany Evropské Komise. Z předpisů EU navíc nevyplývá jednoznačný závazek pro členské státy ustavit „nezávislý“ regulační orgán mimo stávající regulační úřady.

EU nemá ve vodohospodářském oboru dosud žádný standard. Analýzy ve většině případů vycházejí z dosavadních zkušeností například z Velké Británie, kde je regulace uplatňována na významně menší počet subjektůa za zcela jiných podmínek. Ve Velké Británii již dříve došlo k plnému převodu vodohospodářského majetku do soukromého vlastnictví. V ČR až na výjimky zůstává majetek v rukou měst a obcí.

Naše voda

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace