Ekologická katastrofa Baltského moře

2. září 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

pták ropa

Kontaminace Baltského moře představuje tikající ekologickou hrozbu. Tématu se věnuje  ekologicky zaměřený server memza.cz, který o problému připravil další díl věnovaný zejména kontaminaci ropou.

Jak jsme již uvedli, kolem Baltu žije a pracuje přes 120 milionů lidí. Toto moře je tak trápeno veškerou možnou činností, kterou se lidé zabývají. Tedy logicky následky průmyslové a zemědělské činnosti desítek milionů lidí se na tomto moři projevují každodenně.

Je možné konstatovat, že současný stav Baltského moře a jeho perspektivy jsou dány kombinací dvou zásadních faktorů: první – přírodní – je dán jednak složitým reliéfem dna, který výrazně determinuje hydrologické a hydrochemické podmínky života moře. K tomu je nutno přičíst také kombinaci různých typů vod, co týče jejich biochemického složení. Na jedné straně jsou to vody Botnického zálivu a finských zálivů a na straně druhé nepravidelné přílivy vysoce slané vody v západní části tohoto moře, které mají výrazný vliv na obsah kyslíku ve vodě. Tyto složité přírodní podmínky pak ještě komplikuje člověk druhým zásadní faktorem  – svou průmyslovou, zemědělskou a dopravní činností.

Konkrétní dopady stavu Baltu se již bezprostředně dotýkají člověka. Opakovaně si odpočívající turisté na plážích Baltu v letních měsících všimli podivných zvířat, která připomínala svým zjevem jedovaté škorpiony. Od nich se však odlišovala výraznou velikostí a neobyčejnou agresivitou. Etymologové konstatovali po jejich studiu, že nejsou v přírodě běžně se vyskytujícím druhem, dříve popsaným a známým. Jednalo se o mutanty! Příčina je prostá. Neuvěřitelné znečištění tohoto moře v kombinaci všech typů znečistění, které se v tomto moři prolínají. A tak je v současné době je Baltské moře nejznečištěnějším mořem planety, což se v brzké době začne dotýkat i nás, evropských suchozemců.

Po předcházejí definování dvou z mnoha zdrojů jeho znečistění se v této části budeme zabývat třetím zdrojem zamoření tohoto moře – a to jeho zamořením ropnými produkty.

Různými směry do Baltského moře proudí denně tisíce tun ropných produktů. Masa ropných látek, která se udržuje na hladině moře, nepropouští do hloubky kyslík. Tím se na této pleně ropných skvrn na povrchu moře soustřeďují toxické látky, které jsou smrtelně nebezpečné pro veškeré živé organismy v moři. Tragédií v tomto kontextu je potom fakt, že ropné havárie se odehrávají zejména v pobřežních a šelfových částech moře, které jsou nejvíce produktivní částí Baltu.

V roce 2002 se objevila na Baltském moři ropná skvrna o rozměru 320 tisíc m2. Viníka této ropné havárie se nikdy nepodařilo vypátrat!  V oblasti národního parku Kuršskaja kosa při ropné havárii bylo zamořeno více než 30 km pobřežní části moře. Toto zamoření ropnými produkty odpovídalo několika tunám ropných látek, které se dostaly do moře. Při likvidaci vzniklé ropné havárie bylo odstraněno jen z pobřeží několik tun směsi písku a ropy, ve kterých bylo více než 20% čisté ropy. Viník této ekologické katastrofy v národním parku nebyl opět nikdy vypátrán.

Říká se, že granát netrefí dvakrát to samé místo. V případě tohoto národního parku to však neplatí. Několik let po první ropné havárii se u pobřeží tohoto parku objevila lesklá, mazlavá, mastná skvrna světle hnědé barvy. Zjistilo se, že jde o speciální průmyslový olej, který se používá v ropném a plynárenském průmyslu a výzkumu. Opět umírala zvířata, rostliny, hynulo moře. Opět nikdo nebyl postižen za tuto ekologickou katastrofu.

Další obrovská ropná skvrna se rozlila po Baltu zhruba 33 námořních mil od mysu Taran. Její plocha činila více než 2 tisíce m2. Další ropné pleny pokryly plochu Baltského moře o rozměrech 4,4 a 7,5 tisíc m2 u pobřežních vod Švédska. U pobřeží Polska pokryla povrch Baltského moře o rozměru 6,2 tisíce m2 další ropná skvrna. Situací na Baltu trpí i samotné město Sankt Peterburg, jedna z historických a kulturních perel nejen baltského regionu. V prostorech Kanonerského lodního opravárenského závodu došlo k masivnímu úniku ropných látek do moře. Přes půl roku trvalo vyjasňování si příčin, kdo za to mohl, a hledání opatření, aby se tato ropná havárie v oblasti města již nemohla opakovat.

A toto není rozhodně celý výčet obrovských ropných havárií, které postihly jen v tomto století tak těžce zkoušené Baltské moře. Další mají přímou souvislost s obrovským objemem lodní dopravy, který se přes toto moře realizuje a jehož objem rok od roku neustále stoupá. Tomuto tragicky závažnému problému se budeme věnovat samostatně v další části našeho seriálu o Baltském moři.

Zdroj: www.memza.cz

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony