Ekologická katastrofa Baltského moře – VII

2. října 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

baltské moře 7

Postupná kontaminace Baltského moře představuje tikající ekologickou hrozbu. Tématu se věnuje  ekologicky zaměřený server memza.cz. V sedmé části se zaměřuje na možnosti čištění vod přitékajících do Baltu.

Plány na první velkou čističku, která měla snížit zamoření Baltu dusíkem a fosforem, byly teoreticky dopracovány již v roce 1979. K jejich praktické realizaci však došlo až v roce 1991. V tomto období byla schválena direktiva EU o potřebě očisty vody a snížení koncentrace dusíku a fosforu. V té době sice technologové rozpracovali systémy ke snižování koncentrace dusíku a fosforu. Nicméně ve svých projektech nevzali v úvahu, že k zamořování dochází ze dvou základních zdrojů, z nichž každý má svá specifika a proto je k nim nutno přistupovat technologicky odlišně. Jiný přístup vyžaduje snižování  koncentrace dusíku a fosforu unikajících do Baltského moře z komunálního odpadu a jiný dekontaminace těchto látek z průmyslového odpadu. Tento nedostatek technologického řešení se ukázal jako zásadní problém v efektivitě boje proti zamořování moře dusíkem a fosforem. Navíc obě látky se v té době již nenacházely jen v moři samotném, ale i ve spodních vodách stále širší oblasti pobřežního regionu Baltského moře. Až v roce 2001 byla provedena zásadní rekonstrukce plánů. Byly do nich implementovány potřebné technologie, které zvyšují efektivnost očisty a odmoření vody od dusíku a fosforu a které respektují více uzlů v činnosti biologických očistných systémů.

Např. projekty vycházející z programu „Čisté Baltské moře“ technologicky směřují ke zvýšení efektivity očistění od fosforu v systémech městských čističek odpadu. Především jde o záchyt fosforu vůbec před tím, než se dostane do říčních toků, z nichž by mohl prosáknout do spodních vod a dostat se do samotného Baltského moře. Cílem těchto programů je dosáhnout hodnoty fosforu do 0,5 mg na litr v již očištěné vodě, což odpovídá normám stanoveným Helsinskou komisí ochrany Baltského moře (Helcom). Cílovým stavem projektů pro tuto oblast a v této fázi bylo snížení zamoření Baltského moře o 2500 tun fosforu ročně.

Na základě studií a prognóz odborníků sdružených a pracujících pro Helcom nebude ale ani toto tempo očisty stačit. V současnosti je objem zamoření Baltu fosforem ve výši 30 000 tun ročně. Aby se umírání Baltu díky fosforu zastavilo, bude nutné snížit co nejrychleji toto množství o minimálně polovinu. Tento limit pak začíná dávat reálný předpoklad, že se nastartuje proces zkvalitňování vody v Baltském moři, tedy dojde k obrácení současného vývoje.

Fosfor je možné likvidovat jak chemickou, tak i biologickou cestou, a samozřejmě jejich technologickou kombinací. První takový projekt byl realizován úspěšně v Sankt Peterburgu na ohromném čistícím systému v roce 2005. Jeho spuštěním bylo dosaženo snížení zamoření vod Finského zálivu o 1000 tun fosforu ročně. Na tomto příkladu je jasné, kolik mohutných systémů očisty vod Baltského moře musí být uvedeno do provozu, aby bylo dosaženo potřebného stavu, snížení zamoření vod Baltu o nutných min. 15 000 tun ročně.

Tento systém měl při svém uvedení do provozu stanovené tři postupné etapy své činnosti. První etapa očisty dosáhla svých postupných cílů v roce 2007, druhá v roce 2009 a na své cílové hodnoty stanovené Helcomem, tedy na úroveň objemu 0,5 mg fosforu na litr očištěné vody, se systém dostal koncem roku 2010. Z toho je patrné, že samotným uvedením do provozu byť té nejmohutnější stanice na očistu vody, nelze momentem jejího spuštění dosáhnout ihned potřebných hodnot úrovně očištění  vod plynoucích do Baltského moře.

Podobnou technologickou cestou jako v Sankt Petersburgu se ubírají i další dvě očistné stanice, které byly uvedeny do provozu v roce 2009 v Rize a Gatčině (RF). Dále cestou kombinovaného financování v rámci projektu PURE došlo k výraznému zvýšení efektivity procesu odmoření vody od fosforu na čističkách v Rize, Jurmale, Brestu, Gdaňsku, Štětíně a Kochtla-Jarve. To vše dává ještě jakousi naději do budoucna.

Baltské moře je především křehký a uzavřený ekosystém, což je dáno jeho geografickými a hydrografickými podmínkami. Je to vnitřní moře, jehož obnova vody je schopná se realizovat pouze jednou za cca třicet let! Současné problémy ekosystému tohoto moře mají již počínající výrazně negativní dopad i na ekonomiku států, které se nacházejí na jeho březích. Projevuje se to především v oblasti turistiky a rybolovu. Současný stav je tedy ekologicky i ekonomicky pro člověka neudržitelný. Jsme na samé hranici, po jejímž překročení již nebude šance na změnu.

Zdroj: www.memza.cz, foto: Červená kniha podvodních biotopů Baltského moře – http://www.helcom.fi/Lists/Publications/BSEP138.pdf

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Rybářství a rybníkářství