Dvousložková cena lépe zajišťuje obnovu vodárenského majetku

Aktualizováno 22. března 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

pitná voda - IMG_2662

Dvousložková forma plateb za vodné a stočné představuje spravedlivější účtování veškerých nákladů spojených s výrobou a distribucí pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod. Zdůraznil to dnes na tiskové konferenci předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) František Barák.

Řada odběratelů s vyšší či jen průměrnou spotřebou vody může totiž podle Baráka v případě aplikace dvousložkové formy vodného a stočného ušetřit, neboť dnes v platbách za vodné a stočné bez paušálních částek prakticky platí i náklady spojené s dodávkou vody i pro ostatní odběratele s velmi nízkou spotřebou, jejichž výše plateb za vodné a stočné v žádném případě nemůže pokrýt skutečné náklady spojené s jejich odběrem. Paradoxně nižší spotřeba vody je dnes spojena s vyššími náklady už jen z důvodu nutnosti zajištění častější proplachů sítí pro garanci zdravotní nezávadnosti dodávané pitné vody.

Dvousložková forma plateb za vodné pak hraje velkou roli v případě provozu a financování obnovy velkých přiváděcích řadů pitné vody v ČR. Tyto skupinové vodovody o celkové délce přesahující 1 200 kilometrů v hodnotě více jak 15 miliard korun zásobují pitnou vodou přes tři miliony obyvatel ČR. V řadě případů však pro tyto zásobovaná města a obce slouží pouze jako záložní zdroje pitné vody, neboť se v průběhu roku z nejrůznějších důvodů spoléhají především na své místní zdroje. Velké sucho v roce 2015 však zcela jasně poukázalo i na nezastupitelnou a nenahraditelnou úlohu těchto velkých skupinových vodovodů, které představují pro napojená města a obce nejbezpečnější a nejstabilnější zdroj pitné vody. „Pokud však tyto skupinové vodovody jsou využívány jeden či dva měsíce v roce a paušální platba je limitována maximálně na 15 % z celkových nákladů, není v žádném případě možné vygenerovat na platbách za vodné dostatečné množství prostředků na pokrytí skutečných nákladů souvisejících s jejich provozem, opravou a obnovou,“ uvedl Barák.

Z legislativy přitom vyplývá, že o případné dvousložkové formě plateb za vodné a stočné vždy rozhodují města a obce, nikoliv provozovatelé vodovodů a kanalizací. Samotný způsob výpočtu pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě stanovuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Vzhledem k charakteru poskytovaných služeb jsou dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod v ČR zařazeny na seznam s regulovanými cenami. Cenovým regulačním orgánem v oblasti vodního hospodářství je Ministerstvo financí, které zvolilo, vzhledem k diferencovaným místním podmínkám, formu věcného usměrňování cen. Cenový věstník ministerstva financí, kterým se určují oprávněné náklady a výše přiměřeného zisku pak stanovuje, že je-li rozhodnuto o uplatnění dvousložkové formy vodného a stočného, „může být vyčleněno nejvýše 15 % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období pro výpočet pevné složky.“

V řadě zemí je výrazný podíl paušálních plateb za vodné a stočné již dnes běžnou praxí, například Itálie či Španělsko. SOVAK je proto přesvědčen, že pro udržení samofinancovatelnosti vodního hospodářství je vhodné začít diskutovat o výhodách dvousložkové formy plateb za vodné a stočné na straně jedné a otevřít otázku zvýšení stávající hranice paušálních plateb ze stávajících 15 % z celkových nákladů na straně druhé. Nejedná se tedy o revoluci v platbách za vodné a stočné, ale pouze o využití a posílení již dnes zavedené dvousložkové formy plateb za vodné a stočné. V České republice jsou paušální platby již dnes běžnou praxí i v jiných síťových odvětvích, například energetice či plynárenství.  Hlavním smyslem vyššího uplatnění dvousložkové formy plateb za vodné a stočné pak není od odběratelů vybrat více prostředků, ale především lépe a spravedlivěji rozprostřít skutečné náklady mezi jednotlivé odběratele, zajistit vyšší ekonomickou stabilitu pro vlastníky vodohospodářské infrastruktury, a zabezpečit i generování prostředků pro obnovu i v těch lokalitách, kde se to dnes vzhledem k stávající formě účtování plateb za vodné a stočné nedaří naplňovat v potřebné míře.

Naše voda, foto naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace