Důvodem k prosekávání ledu není jen dýchání ryb

16. února 2012 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

rakov stanice (1) - zamrzlá voda

Jedním z problémů, který musí rybáři řešit v případě zamrzlých a ještě navíc sněhem pokrytých rybníků, je nedostatek světla pod ledovým příkrovem. To v praxi znamená, že u vodních rostlin neprobíhá fotosyntéza a netvoří se kyslík.

Ten je, jak je všeobecně známo, nutný k dýchání ryb, ale také pro vývoj vodních rostlin. Ve vodě bez kyslíku se urychlují hnilobné procesy, při kterých se navíc uvolňuje jedovatý sirovodík. Prosekáním ledu na zamrzlých plochách se tak také z vody uvolňují pro ryby a další organismy nebezpečné plyny.

Pokud se týká označování vysekaných otvorů, pak v minulosti platila praxe, podle které se okraje děr do ledu o rozměrech například 4×4 metry označovaly třeba větvemi smrku jako varování před tím, že je v takových místech slabá vrstva ledu nebo jen voda. I když to není zákonem přesně specifikováno, řada rybářů tak činí i v současné době. Dnes navíc dávají rybáři do prosekaných děl ještě přístroje k okysličování vody („větrníky“),aby se okysličená voda dostala ve vodní ploše do většího prostoru. V takovém případě by neměl člověk do díry prosekané v ledu spadnout, protože je zřejmé, že v místě je instalovaný nějaký přístroj, což návštěvníky zamrzlých ploch fakticky upozorňuje na nějaké nebezpečí tenkého ledu. Tak či tak, větší riziko tenkého a rizikového ledu hrozí obvykle na krajích rybníků nebo tam, kde je silnější proud vody.

Petr Havel

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě