Důsledky extrémních výkyvů počasí má pomoci řešit Fond nepojistitelných rizik

31. srpna 2015 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Přehrady a vodní díla

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Letošní poměrně dlouhé období tropických teplot a sucha, které potrápilo Českou republiku, znovu otevřelo otázku, jak a zda vůbec se lze na podobné výkyvy počasí připravit. Téma rozebírá týdeník Zemědělec.

Ten se zeptal mluvčího ministerstva zemědělství Hynka Jordána, jaká opatření může přijmout stát, aby předcházel či alespoň mírnil důsledky extrémních výkyvů počasí, a co pro ochranu své úrody může udělat samotný pěstitel. Podle Jordána hlavní zodpovědnost za řešení rizik nese samotný zemědělský podnikatel, který má v současné době různé možnosti zemědělského pojištění včetně komerčního pojištění a pojištění s podporou Podpůrného a garančního lesnického a rolnického fondu (PGRLF) alespoň proti pojistitelným rizikům. Tím dosáhne, jak uvedl, vyššího zajištění podnikatelských aktivit proti nepředvídatelným škodám.

Ministerstvo zemědělství nicméně pracuje na vytvoření určitého rezervního fondu – Fond nepojistitelných rizik, který by měl zemědělce alespoň částečně ochránit před hospodářskými ztrátami způsobenými nadměrným suchem nebo naopak srážkami v období sklizně, před kterými se farmáři nemohou pojistit. „Materiál se zaměřuje na sucho nebo nadměrné srážky v období sklizně, které způsobí škodu. Novým prvkem pro sledování uvedených klimatických jevů je využití Integrovaného systému pro sledování rizik v zemědělství,“ uvedl Jordán. Podle něj spočívá princip fungování fondu v průběžném a plánovaném naplňování fondu penězi od zemědělských podnikatelů i státu.

Aby mohl systém začít fungovat, bude třeba změnit zákony, které jej provážou se současnou podporou pojištění, jež poskytuje PGRLF, i s případnými státními podporami. Také bude muset být notifikován u Evropské komise. Systém by mohl začít fungovat v roce 2016. „Fond je již rozpracován na PGRLF, ale panují určité nejednotnosti názoru na jeho financování od samotných zemědělců,“ uvedl minulý týden mluvčí.

V letošním roce se na tuzemském trhu již objevil pilotní projekt pojištění proti suchu, který nabízí Agra pojišťovna. „Máme tři vybrané plodiny, kukuřici, sóju a slunečnici,“ řekl ředitel obchodu a likvidace pojišťovny Marek Bizoň. Podle něj se ale letos žádný zemědělec kvůli suchu nepojistil. Zatím jde, jak uvedl, o pilotní projekt, do budoucna plánuje pojišťovna rozšíření portfólia. Podobný systém pojištění proti suchu je v zahraničí běžný, u nás se o vytvoření fondu řadu let mluví, ale bez konkrétního výsledku. PGRLF v současnosti již hradí část pojistného při pojištění plodin nebo zvířat.

Začátkem ledna 2014 byl notifikován Rámcový dotační program s obecnými pravidly pro poskytování státní podpory řešení rizik a krizí v zemědělství, který umožňuje okamžitou kompenzaci finančních ztrát při příštích živelných katastrofách. Jordán uvedl, že na tento program byla notifikována částka 12,25 miliardy korun využitelných v letech 2014 až 2020. „Rozpočet programu není stanoven, neboť se jedná o rámcový program a finanční prostředky by měly být vyčleněny až na základě výskytu události a odhadu skutečně vzniklých škod podle škodních protokolů, zpracovaných škodními komisemi. Po výskytu mimořádné události rozhodne o spuštění programu podle jednotlivých metodik vláda ČR,“ upřesnil mluvčí. Cílem uvedeného dotačního programu je ustanovení nového opatření pro vyrovnání škod, které bude zahrnovat kompenzace za škody způsobené přírodními katastrofami, jako je zemětřesení, sesuvy půdy, povodně, vichřice nebo laviny, mimořádnými událostmi, například rozsáhlými požáry či průmyslovými haváriemi, a nepříznivými povětrnostními jevy, jako je silný déšť, záplava, sucho, mráz, led, přízemní mrazík, krupobití.

„Kromě výše uvedených podpůrných opatření pro řešení problematiky sucha doporučujeme: využít dotační program Podpora obnovy a budování závlahového detailu a optimalizace závlahových sítí a v případě trvalých kultur dotační titul ministerstva zemědělství k budování kapkové závlahy,“ doplnil Jordán. Podle MZe je také účelné vrátit se k pěstování tradičních plodin, které mají v daném regionu svoji historii a opodstatnění, například vojtěška a další pícniny, a ne vše přizpůsobovat tržním a ekonomicky zajímavým plodinám, jako jsou obilniny či olejniny. K polním pracím by měli pěstitelé přistupovat velmi citlivě s ohledem na hospodaření s vodou a nepřipouštět zbytečné vysychání půdy nadměrným počtem operací.

„V případě pěstování plodin citlivých na vláhu, jako jsou obilniny a jiné mělce kořenící rostliny, je třeba vybírat velmi kvalitní, vysoce klíčivá osiva pocházející z oblastí bez stresů a volit odrůdy kompenzačního typu s nižší odnožovací schopností, vysokým počtem zrn v klasu a průměrnou hmotností tisíce semen,“ doporučuje ministerstvo.

Jordán konstatoval, že problémy jak se suchými, tak i naopak s mokrými léty se čas od času vyskytují. Poslední velmi suchý rok byl například rok 2003, kdy musela být stažena značná část pasoucích se zvířat z pastvin na farmy a výroba kukuřičných siláží probíhala již v srpnu. „Takových suchých roků bylo však v dávné i nedávné minulosti již mnohem více, například 1946, 1983 či 1994. Samozřejmě se ale lokálně sucha či naopak záplavy projevují mnohem častěji,“ uvedl.

Letošní sucho podle MZe však působilo na vysychání půdního profilu v celé České republice a na mnoha místech vznikaly obrovské trhliny. Pokud na takto vyschlou půdu přijdou intenzivní a prudké deště, tak tato půda není schopna tuto vláhu přijmout a většina srážek odteče, aniž se do půdy zasákne.

Podle mluvčí Agrární komory ČR Dany Večeřové bude mít v důsledku narušení sorpční schopnosti zejména půda bez rostlinného pokryvu při deštích problémy s odplavováním svrchní části ornice. „Vlivem extrémního počasí se nemění jen fyzikální vlastnosti půdy, ale především ty biologické, což vede k tomu, že půda ztrácí úrodnost,“ uvedla Večeřová. „Jedině půda, která má dostatek živin a dokáže vláhu zadržet představuje pro zemědělce udržitelný výrobní prostředek. V opačném případě bude docházet k postupné degradaci ornice, kterou budou extrémní jevy jako tropická sucha a přívalové deště jenom umocňovat. Vláhu je třeba v krajině zadržet a případně akumulovat pro další využití, jako jsou závlahy nebo napájení dobytka, sdělila Večeřová.

Agrární komora proto komunikuje s ministerstvem zemědělství, životního prostředí, zemědělskými univerzitami a výzkumnými ústavy a pracuje na množství projektů, které by k zadržení a akumulaci vody v krajině měly přispět. Důležité je podle Večeřové také zlepšit monitoring sucha a predikci dalšího vývoje, aby přijatá opatření byla zaměřena správným způsobem a na správném místě.

Zdroj: Zemědělec, ilustrační foto archiv Naše voda

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka