Drenážní trubky v polích ničí úrodu i stroje. Odhalí je drony

27. března 2017 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Podnikání s vodou a zákony

půda zemědělství pole - IMG_5556

Jihomoravská pole jsou plná zapomenutých odvodňovacích trubek. Poukazuje na to jihomoravská mutace deníku Mladá fronta DNES s tím, že nikdo už přesně neví, kde jsou ukryté. Zničit přitom můžou úrodu i zemědělskou techniku.

Drenáže na polích se intenzivně budovaly už za první republiky kvůli odvodnění pozemků. Jenže později, zvláště v 90. letech, se prudce měnily vlastnické vztahy. „Bývalá zemědělská družstva ještě měla přehled o tom, kde drenážní trubky jsou, ale poté, co se půda rychle prodávala, povědomí o jejich umístění zmizelo,“ vysvětlil Jan Hajda (ČSSD), šéf senátního zemědělského výboru a předseda představenstva Zemědělského družstva v Sedleci u Mikulova. Situace je podle něj vážná. Zapomenuté roury nejvíce trápí zemědělce na jižní Moravě, dále pak na Vysočině a v jižních Čechách. Mnozí vlastníci ani nevědí, zda na svých pozemcích potrubí mají, a už vůbec ne, kde se případně nachází. „Pokud se drenáže někde ucpou a nemají vývod mimo pozemek, mohou způsobovat lokální vodní kola. Navíc tam snadno může zapadat i zemědělská technika,“ popsal Hajda a dodal, že drenážní systémy z počátku minulého století jsou dávno na hranici životnosti.

S tím, jak vyhledat trubky ve zhruba metrové hloubce, které znehodnocují zemědělskou půdu zavodněním i erozí, by přitom velmi dobře dokázaly pomoct drony. „Drenáže se na zemědělských plochách projevují jako linie. Ačkoliv ze země jsou tyto čáry neviditelné, ze vzduchu jsou jasně patrné,“ poznamenal Jakub Karas ze společnosti UpVision, která projekt na vyhledávání trubek pomocí dronů řeší s výzkumnými ústavy zřizovanými ministerstvem zemědělství i Mendelovou univerzitou v Brně.

V průběhu posledních let zjistili, za jakých půdně-klimatických podmínek lze tyto drenáže odhalit. „Vypozorovali jsme tyto podmínky třeba na snímcích konkrétních plodin v určitých fázích jejich vývoje. Nebo i při konkrétních událostech, jako třeba po velkých deštích,“ vyjmenoval Karas. Výsledky snímkování z dronu se navíc dají sladit s mapovými podklady. Podle GPS souřadnic tak zemědělec na centimetry přesně zjistí, kde drenáž je. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy už má na využití dronů při vyhledávání drenáží dokonce patent. „Lze s nimi tedy pracovat bez povinnosti obstarávat certifikaci nutnou k provozování volně se pohybujících dronů. Jejich využití tak bude v praxi mnohem jednodušší,“ řekla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Podle Karase se vše navíc shoduje i se současnou vládní strategií vodního hospodářství. „Voda v půdě je stěžejní téma. A pokud budou drenáže na hranici životnosti, bude docházet k zaplavením polí. Je potřeba tyto věci do budoucna řešit,“ podotkl Karas.

Využití dronů v zemědělství má podle něj velkou budoucnost v celé řadě oblastí. „Jsme schopni třeba před sklizní pomocí termovize vyhledat zvěř a vyhnat ji včas, aby ji nezabily zemědělské stroje,“ nastínil Karas. Mohou pomoci odhalit i rozsah škod po deštích, vichřicích nebo třeba „nájezdu“ divokých prasat. „A pak je tu samozřejmě možnost zjistit zdraví vegetace a vytvořit aplikační mapy, na jejichž základě je pak možné přesně rozvrhnout například hnojení,“ připomněl další postupy, které jsou již v zahraničí, zejména USA nebo Rusku, hojně využívané.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – jižní Morava (redakčně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství