Dosavadní kategorizace druhů půd v ČR nestačí, VÚMOP navrhl změny

6. prosince 2016 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Podnikání s vodou a zákony

eroze-vumop-erozni-lavice-7

Vzhledem k měnícím se přírodním podmínkám (změna klimatu) a vlivu člověka na půdu (zrychlená eroze půdy, zábor půdy, tvorba nových půd) není systém bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) již dostačující. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd (VÚMOP) proto navrhl potřebné změny.

Podle VÚMOP přitom představuje současný způsob hodnocení půdy v ČR založený na BPEJ v rámci světového měřítka unikátní systém, který je současně průběžně aktualizován v rámci rebonitací půdy. Vymezení BPEJ v ČR bylo provedeno v letech 1973 až 1980 jako logické vyústění dokončeného Komplexního průzkumu půd. Systém BPEJ je významným zdrojem informací o půdním pokryvu ČR a cenným podkladem řady aplikací určených k ochraně a racionálnímu využití půdy.

Aby tomu tak bylo i nadále, navrhl již před časem VÚMOP některé zásadní změny. V  některých případech totiž neodpovídají klimatické podmínky stanoviště žádnému z dosud vymezených klimatických regionů a některým půdám nedokážeme přiřadit kód BPEJ, resp. je zařadit do správné hlavní půdní jednotky (HPJ). Proto je nutná inovace systému BPEJ, čímž by se tyto nedostatky odstranily.

VÚMOP tak navrhl ve spolupráci s ČHMÚ nové vymezení klimatických regionů a nové kategorie hlavních půdních jednotek, které zahrnují půdy vzniklé akumulací sedimentů (koluvizemě), půdy člověkem výrazně ovlivněné (kultizemě) a uměle vytvořené (antropozemě). Návrh nové rajonizace klimatických regionů v rámci systému BPEJ vychází z kategorizace území dle hodnot potenciální vláhové bilance ve vegetačním období (od 1. dubna do 30. září). Vláhovou bilanci je možno označit jako komplexní klimatickou charakteristiku, neboť v sobě zahrnuje výpočet potenciální evapotranpirace, kterou porovnává se srážkami.

Pokud se týká nových půdních jednotek, pak koluvizemě vznikají sedimentací a akumulací erodovaných materiálů v dolních částech svahů přecházejících do depresí, v konkávních prvcích svahů, v terénních průlezích a případně i nad vyššími terasovými mezemi. Celková mocnost sedimentu musí být větší než 0,5 m. Kultizemě jsou půdy, vzniklé kultivační činností člověka, která svým působením a vlivem přesahuje běžné vytvoření ornice a zlepšování jejích vlastností zpracováním, minerálním a organickým hnojením. Vznikají hlubokým kypřením, rigolováním, hlubokým zapravením různých zúrodňovacích materiálů (nejčastěji humusových), zapravením izolačních folií a podobně; vznikají také výraznými úpravami terénu terasováním nebo urovnáváním povrchu. Konečně skupina antropozemí zahrnuje velmi širokou skupinu půd vzniklých uměle z člověkem nakupených substrátů získaných při těžební, stavební a průmyslové činnosti nebo při hromadění odpadů. Zahrnuje i půdy výrazně poškozené vojenskými aktivitami, půdy se středně výrazným poškozením poddolováním a půdy vzniklé pouhým navrstvením materiálů antropogenních substrátů.

Naše voda, ilustrační foto VÚMOP

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy