Dnes je světový den boje proti suchu a rozšiřování pouští

Aktualizováno 16. června 2017 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Nápoje a voda v potravinách

ČR málo vody

Dnešek je Mezinárodním dnem boje proti suchu a rozšiřování pouští. Organizace spojených národů si jej letos pod heslem „Naše půda. Náš domov. Naše budoucnost“ připomíná s cílem upozornit na palčivý problém sucha a degradace půdy a jeho negativní vliv na migraci a nestabilitu v ohrožených regionech světa.

Jak přitom připomíná zástupkyně tiskové mluvčí Ministerstva životního prostředí (MŽP) Jana Taušová, se suchem jako extrémním projevem probíhající změny klimatu bojuje v posledních letech i Evropa. V České republice podle průzkumu pro portál Voda základ života vnímá sucho jako nebezpečí 76 % lidí. Sucho jako problém vnímá určitě nebo spíše ano 76 % dotázaných Čechů – 40 % z tisícovky respondentů přitom odpovědělo, že sucho jako problém vnímají určitě. Naopak, že problémem určitě není, si myslí pouhá 3 % obyvatel Česka. To jsou výsledky nedávného průzkumu zaměřeného na vnímání problematiky sucha a šetření vodou v ČR [1].

„Stát v minulosti udělal mnoho chyb, protože řešil pouze povodně, ale na dlouhodobé sucho se vůbec nepřipravoval. 100 let se tady odváděla voda z krajiny, teď se snažíme všemi možnými prostředky tu vodu v krajině udržet. Navíc klimatická změna postupuje rychleji, než všichni očekávali,“ vysvětluje ministr Richard Brabec a pokračuje: „Zemědělská i lesní půda měla dřív daleko lepší schopnost držet vodu, hlavně kvůli erozi ji ale postupně ztrácela. Dneska je její zadržovací kapacita asi na 50 procentech. Kdyby česká zemědělská půda, které máme asi 3,5 milionu hektarů, byla schopná držet vodu dobře, udržela by jí asi 9 miliard kubíků. Ale udrží jí sotva 5. Ten obrovský rozdíl je několikanásobek objemu vody, který udrží Vltavská kaskáda. Na tom je vidět, kde je největší rezerva v retenci vody – je v krajině.“

Boj proti suchu jako mozaika – každý dílek je důležitý

Proti suchu je třeba bojovat celou škálou různých opatření – od legislativy až po dotační nástroje. Z těch legislativních či strategických je třeba zmínit např. Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který schválila vláda letos v lednu a který má pomoci Česku vypořádat se například se suchem, povodněmi i ochránit lesy a vodní zdroje [2]. Dalším z mnoha opatření je také novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu z dílny MŽP, která platí od dubna 2015 a zaměřuje se na kvalitativní i kvantitativní ochranu půdy. Aktuálně k tomuto zákonu MŽP připravilo tzv. protierozní vyhlášku, která je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení a podporuje ji jak Ministerstvo zemědělství, tak např. Asociace soukromého zemědělství.

„V současnosti lze kvalifikovaně odhadnout, že se potenciálně z českých polí ztrácí asi 21 mil. tun ornice za 1 rok, což představuje finanční škody až 9 mld. Kč. 60 % zemědělské půdy je ohroženo vodní erozí, což Českou republiku bohužel dostává mezi evropskou špičku. Naše protierozní vyhláška naplňuje princip kvalitativní ochrany zemědělské půdy před ohrožením vodní erozí. Díky této vyhlášce by od roku 2020 mělo být do ochranného režimu před erozí zařazeno 35 % zemědělské půdy, zatímco nyní je v něm jen 12 %. Právě ve schopnosti zemědělské půdy zadržovat vodu máme totiž obrovské rezervy,“ pokračuje ministr Brabec.

V OPŽP 2014–2020 máme na boj proti suchu 13,5 miliardy Kč

„Zatím jsme na boj proti suchu investovali více než 7 miliard korun, další stovky milionů máme, ale ten problém je tak velký, že boj se suchem bude stát Českou republiku stovky miliard v těch dalších desítkách let,“ varuje ministr Richard Brabec.

Celkem má MŽP v OPŽP 2014–2020 na projekty zaměřené na boj proti suchu přes 13 mld. Kč. Skrze tento program či Národní program Životní prostředí podporuje ministerstvo pestrou paletu různých opatření: vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, krajinných prvků na polích, travních pásů či průlehů na zpomalení odtoku vody ad. Dotace jdou dále na zlepšování vodohospodářské infrastruktury, projekty na rozšiřování vodovodních sítí, rekonstrukci zdrojů pitné vody, včetně zkapacitnění úpraven vod, propojování vodárenských soustav pro zajištění kvalitní pitné vody pro občany ad.

Dešťovka jako další dílek do mozaiky opatření proti suchu

Kromě dotací pro velké projekty z OPŽP jsou k dispozici i prostředky z národních zdrojů. Sem patří např. program pro obce na posílení zdrojů pitné vody [3], kde je možné podávat žádosti na nové vrty či na prohloubení starých, a to i po konci června (oproti původnímu termínu výzvy, zbývají v ní totiž ještě nevyužité prostředky). Dále má ministerstvo otevřený program na domovní čistírny [4] odpadních vod a v neposlední řadě letos v květnu rozjelo zcela nový program přímo pro občany na šetrné hospodaření se srážkovou vodou či přečištěnou odpadní vodou – program Dešťovka [5].

„V pilotní fázi jsme do programu dali 100 mil. korun, které ale rychle takzvaně zasyčely. Lidé podali 2 279 žádostí, které dosáhly hodnoty v součtu 110 mil. Kč.  Dalších 3 260 žádostí za 74 437 251 korun ale zůstalo v systému rozpracováno,“ uvádí ministr Brabec s tím, že příjem žádostí byl zastaven na alokaci 110 mil. Kč, Z původních 100 milionů korun tedy bylo dalších 10 % navýšeno hned v první výzvě, a to kvůli možnému výskytu chybných, neopravitelných žádostí. „Pokud by všechny žádosti byly přijatelné, budou podpořeny samozřejmě i ty nad původní 100milionovou alokaci. Další pokračování programu pro občany chystáme na přelomu června a července,“ doplňuje ministr. Ministerstvo zároveň spustilo i obdobu Dešťovky pro obce, která bude financována z Operačního programu Životní prostředí.

Jako nedávno majitelé rodinných a bytových domů dostanou nyní příležitost hospodařit s děšťovou vodou i obce a města. Od 15. června mohou získat dotaci na hospodaření s dešťovou vodou i školy, nemocnice, úřady a další příspěvkové organizace, včetně zahrádkářských svazů a spolků,“ uzavírá ministr životního prostředí Richard Brabec k aktuální dotační výzvě, na kterou je z evropských peněz vyhrazena 1 miliarda korun [6].

Poznámky:

Úmluva OSN o boji proti desertifikaci, sjednaná v roce 1994, je celosvětovou mezinárodní smlouvou pro ochranu půdy před degradací a zmírňování dopadů velkého sucha. Zapojeno je v ní aktuálně 195 zemí a jako celek i EU. Česká republika přistoupila k úmluvě v r. 2000 a podílí se tak na celosvětové úrovni na hledání způsobů, jak zmírňovat dopady sucha a jak předcházet degradaci půdy v ohrožených oblastech. Více: http://www2.unccd.int/news-events/2017-world-day-combat-desertification-2017wdcd

[1] Průzkum zpracovala pro projekt Voda základ života společnost Ipsos, více zde: http://www.vodazakladzivota.cz/clanky/vodou-setri-86-cechu-pro-vetsinu-je-duvodem-uspora-penez

[2] Národní akční plán adaptace na změnu klimatu rozpracovává Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, schválenou vládou v říjnu 2015. NAP obsahuje 33 specifických cílů a 1 průřezový cíl věnovaný vzdělávání, výchově a osvětě. Jednotlivé cíle jsou naplňovány 52 prioritními opatřeními, která jsou následně rozpracována do konkrétních úkolů. Více zde: https://www.mzp.cz/cz/news_170116_NAP.

[3] Více zde: https://www.mzp.cz/cz/news_160712_NPZP_zdroje_pitne_vody

[4] Více zde: https://www.mzp.cz/cz/news_161006_domaci_COV

[5] Více zde: www.dotacedestovka.cz

[6] Více k nové výzvě zde: http://www.opzp.cz/vyzvy/62-vyzva/dokumenty

MŽP, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství, Statistiky a kauzy