Děčínský Tyršův most slaví osmdesátku

13. prosince 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Přehrady a vodní díla

Tyršův_most_Děčín__majitel_práv_Státní_okresní_archiv_Litoměřice

Letos uplynulo přesně osmdesát let od chvíle, kdy v té době město Děčín a nedaleké, tehdy ještě samostatné Podmokly, které nyní patří k Děčínu jako jedna z jeho čtvrtí, spojil ocelový most přes Labe.

Tento kolos o délce 180 metrů a váze 2400 tun vyrostl vedle tehdejšího stávajícího mostu, který spojoval oba břehy Labe od roku 1855. Původní řetězový most císařovny Alžběty s kamennými portály byl ozdobou labského údolí a také ukázkou mostního stavitelství tehdejší doby. Nárůst automobilové dopravy a jeho nároky s ohledem na neutěšený stav dřevěné mostní vozovky však vyžadoval stavbu nového mostu. Ten byl vyprojektován jako obloukový most z ocele, uložený na kamenných pilířích starého mostu.

Veřejnou soutěž na stavbu mostu tenkrát vyhrála akciová společnost Škodovy závody v Plzni. Odborníky ze Škodovky však čekal oříšek: vymyslet, jak splnit podmínku soutěže, kterou bylo co nejmenší narušení spojení obou měst a lodní dopravy. Přišli tedy na řešení v podobě u nás zatím nikdy neprovedeného způsobu výměny mostu. Stavba začala v březnu roku 1933. Nejprve byly na obou březích Labe smontovány poloviny středního oblouku a uprostřed řeky byla postavena pouze úzká pomocná bárka. Při stavbě bylo použito speciálních elektrických stavebních jeřábů, tzv. Derricků, které zvedaly kusy o rozměrech 14 metrů a váze až 17,5 tuny. Spolu s pojezdovými portálovými jeřáby tak umožnily velmi rychlé provedení montážních prací. Na střední pole o váze 900 tun bylo použito 70 tisíc nýtů a dělníci nýtovali jak ručně vzduchovými kladivy, tak i strojní nýtovačkou a práce jim trvala tři měsíce. Nejvyšší části oblouku se přitom montovaly ve výšce 30 metrů nad hladinou řeky a patnáct metrů dlouhá konstrukce vyčnívala bez opory nad Labem. Obě poloviny středního pole byly na lešení hotovy v červnu a koncem měsíce pak byly posunuty do středu řečiště na pomocnou bárku. Převislý konec konstrukce byl podporován lešením postaveným na dvou pontonech. Most táhly dvě ruční stavební zdvihadla pod dozorem montážního inženýra. Trasa dlouhá 41 metrů byla bezproblémově překonána za necelé 3 hodiny. Obě poloviny středního pole byly spojeny prozatímním kloubem a na uvolněném lešení začali dělníci ihned montovat krajní pole a betonovou desku s dlažbou.

Demontáž starého mostu začala v polovině září. Předcházela jí zatěžkávací zkouška nového mostu a převedení dopravy z jednoho mostu na druhý. Po odstranění konstrukce a kamenných portálů dělníci upravili pilíře tak, aby mohly nést novou ocelovou konstrukci. Starý most byl definitivně uzavřen 9. prosince 1933 v 8 hodin ráno. Nový železný most byl hydraulickými pumpami nejprve zvednut a prostřednictvím speciálních svařovaných vahadel a travers z I nosníků uložen na ocelové válce. Přesun mostu probíhal přesně podle harmonogramu, přestože práce ztěžoval silný mráz. Navzdory tomu ve 12 hodin byl most v definitivní ose nad pilíři a mohl být spuštěn na ložiska. Celková délka posunu přitom byla 19 metrů. Most, který dostal jméno po děčínském rodákovi dr. M.Tyršovi  byl za hojné účasti otevřen téhož dne odpoledne a stal se v době dokončení stavby největším mostem v Československu.

Naše voda – Magdalena Machová, foto: Státní okresní archiv v Litoměřicích

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka