Danajský dar pro vlastníky pozemků: Financování protipovodňové prevence

Aktualizováno 9. září 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

potok les - DSCN7410

Sypané protipovodňové hráze, upravená koryta vodních toků, náhony, studny, vrty, požární nádrže, obecní rybníky či vodní nádrže se od nového roku stanou součástí pozemků. Pakliže přitom leží na soukromých pozemcích, měli by se jejich vlastníci o tyto vodní stavby starat.

Podle kvalifikovaných odhadů půjde minimálně o půl milionu drobných vlastníků pozemků, z nichž ovšem drtivá většina nemá na údržbu vodních staveb potřebné finanční prostředky. Nová povinnost vlastníků pozemků vyplývá z novely občanského zákona, podle které se stávají stavby, které „nejsou pevně spojeny s pozemkem“, součástí pozemku. To je přitom, jak potvrzují právníci, v zahraničí, například v Německu, zcela standardní. Jak ale zjistil portál Naše voda, novelu zákona vzhledem k tomu, že předlistopadový režim neuznával soukromé vlastnictví a na privátních pozemcích budoval cokoli, co uznal za vhodné, nebude možné v praxi naplnit. Rozsah dopadů novely si podle všeho nikdo zatím neuvědomil.

Na privátních pozemcích totiž leží, jak Naší vodě potvrdil i generální ředitel povodí Vltavy Petr Kubala, i takové vodní stavby, jako jsou vodní díla Slapy, Kamýk nebo Orlík. Na soukromých pozemcích leží kromě toho 70 až 80 procent zpevněných či jinak upravených koryt vodních toků, které jsou vedeny jako vodní stavby, a za vodní stavby je ve svých verdiktech považují i tuzemské soudy. Skutečnost, že se stanou od prvního ledna příštího roku součástí těchto pozemků, zakládá povinnost vlastníkům pozemků se o tyto vodní stavby starat, udržovat je a v případě poškození povodněmi je také opravovat. To v praxi znamená roční celkové náklady ve výši až několik miliard korun.

V současné době investuje do údržby a oprav těchto vodních staveb finanční prostředky stát, především pak správci vodních toků, což jsou zejména státní podniky Povodí a státní podnik Lesy České republiky. Podle vrchního ředitele sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství Pavla Punčocháře je stát připraven investovat do vodních staveb i nadále.

To ale podle právníků není možné. Stát totiž nemůže investovat státní prostředku do soukromého majetku, jinak by porušoval zákony týkající se nakládání se státními penězi.

Naše voda -Petr Havel, foto: Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka