Další důkaz o koloběhu vody na Marsu

15. prosince 2014 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Prevence povodní, voda v krajině

voda Mars osel

Poslední výzkumy roveru Curiosity naznačují, že hora Mount Sharp je vytvořena z četných vrstev usazenin rozlehlého jezera, jež se střídavě plnilo vodou a vysychalo v průběhu desítek milionů let. Informuje o tom populárně-vědecký server osel.cz.

Jde možná o další z důkazů, že na Marsu kdysi panovalo mírné klima a tamní atmosféra umožňovala přirozený koloběh vody. Naše další pátrání by se mělo zaměřit na to, jestli šlo pouze o lokální a dočasné podmínky, nebo zda to byl jev celoplanetární a dlouhodobý. Vadou na kráse totiž je, že zatím neznáme mechanismus, který by to tehdejší atmosféře umožnil v globálním měřítku, navzdory její předpokládané vyšší hustotě na raném Marsu.

Ona už kombinace zkoumaných geologických útvarů sdílejících společné prostorové souřadnice je velkou záhadou. Štít Mount Sharp o výšce přibližně pěti kilometrů je zasazen do středu kráteru Gale o průměru 154 kilometrů. Jeho úbočí je tvořeno stovkami tenkých skalnatých vrstev vzniklých nanášením usazenin způsobeným střídavou činností stojaté a tekoucí vody i působením větru. Tyto důkazy svědčí o opakovaném vysychání a zaplňování obsahu jezera vodou v časovém měřítku mnohem delším, než jsme se doposud domnívali.

„Děláme mílové kroky na cestě k objasnění tajemství původu Mount Sharp,“ vysvětluje jeden z vůdčích členů vědeckého týmu Curiosity, John Grotzinger z kalifornského Caltechu. „Je pro nás zatím těžko pochopitelné, že v místech, kde se teď tyčí hora, býval kdysi rozsáhlý systém jezer.“

Curiosity momentálně zkoumá vrstvy usazenin v nejníže položených vrstvách úpatí Mt. Sharp rozkládajících se do výšky 150 metrů nad dnem kráteru Gale, jež bylo pojmenováno Murrayho formace na počest skotského geologa Alexandra Murraye. Tehdejší vodní toky zanášely pravidelně tuto oblast nánosy hornin a písků, takže se časem vytvořily podobné profily sedimentů, jako je tomu v případě delt pozemských řek.

Dlouho poté, co se na dně kráteru utvořila několikasetmetrová vrstva usazenin, došlo k vyschnutí jezera, a tím dostal příležitost vítr, který erozí formoval podobu Mount Sharp do tvaru zeštíhlujícího se vrcholu. Kdysi totiž byly okraje kráteru Gale daleko vyšší a bránily proniknutí větrných proudů k níže položeným oblastem centrálního útvaru. Čím výše se daná oblast nacházela, tím intenzivněji na ni působily erozivní účinky atmosférického proudění. A pak došlo k opětovnému zaplavení dna kráteru. Tento proces se opakoval po desítky milionů let.

Zdroj: www.osel.cz (redakčně kráceno), foto: NASA/JPL-Caltech/ESA/DLR/FU Berlin/MSSS, další literatura na www.osel.cz

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy